Pekaři se shodují, že vedle záruky uchování tradiční receptury a možnosti výměny cenných zkušeností také přísnější a častější kontroly.

Sdružení Valašské lidové tradice, které podalo před několika lety přihlášku zeměpisného označení, v současné době čítá šestnáct členů. Ne všichni ale možnosti nazývat svůj frgál valašským využívají. „Prozatím vyčkáváme. Práce máme i tak dost. A vyrábět můžeme, aniž bychom přizpůsobovali naši recepturu. Jen nesmíme označit náš frgál jako valašský," přiblížil Jaroslav Mikulec z Cukrárny u Mikulců ve Lhotě u Vsetína. Tradiční koláče, které zde vyrábějí, pojmenovávají jednoduše frgály od Mikulců. Tím se proti zeměpisnému označení nijak neproviňují.

Kdo z pekařů chce užívat sousloví valašský frgál, ten ale musí počítat s kontrolami Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Tak jako někdejší předseda sdružení Valašské lidové tradice Pavel Vašut z Pekárny Anežka v Palačově.

Kontroloři u něj zjišťovali, zda je schopen péct frgály podle stanovených regulí. „Prošli jsme. Splnili jsme všechny požadavky, co se týče složení těsta, náplní, předepsaných poměrů. Můžu tedy ochranné označení používat," řekl Pavel Vašut.

Připomněl také, že důležité není jenom složení koláče. Valašsko je v ochranném zeměpisném označení vymezené rovněž územně. To znamená, že valašský frgál může vzniknout skutečně jenom na Valašsku. „Za dobu, co jsem byl předsedou sdružení, jsme řešili jeden podnět, kdy se objevil valašský frgál odjinud. Odněkud z Benešova. Vše vyřešil telefonát a ústní domluva," připomněl Pavel Vašut.

Podle jeho slov je i přes striktní pravidla a kontroly dobře, že ochranné označení se podařilo získat. „Valašský frgál patří k Valašsku, je náš a musíme si toho vážit," řekl Pavel Vašut.

Současná předsedkyně sdružení Valašské lidové tradice Zuzana Vašutová vidí největší přínos v konzultacích a výměně zkušeností mezi pekaři. Regionálním výrobcům podle ní také pomáhá, že spojení valašský frgál může být užito skutečně jen na Valašsku. „Tedy že je nemůže péct kdekdo. Stejné je to i u dalších chráněných výrobků. Čím víc takových bude, tím lépe pro Českou republiku," poznamenala Zuzana Vašutová.

Uznala, že s kontrolami musí regionální pekaři počítat. „Na každého většího pekaře už někdo byl," netajila předsedkyně sdružení. Podle ní by pravidla možná mohla být trochu volnější, jednou jsou ale daná a kontrolující úředníci se jimi beze zbytku řídí. „Je pravda, že tradice v tu chvíli neřeší," usmála se Zuzana Vašutová.

Zeměpisné označení mělo dopad i na tradiční soutěž o nejlepší valašský frgál, která se koná na hotelu Lanterna ve Velkých Karlovicích. „Museli jsme upravit kategorie. Ne každý přihlášený pekař splňoval podmínky označení valašský frgál. Vznikla proto nová kategorie, mimo hlavní hodnocení," vysvětlila Zuzana Vašutová, která je vedoucí hotelu.

Ochranné zeměpisné označení přesně specifikuje, jak má valašský frgál vypadat. Například přibližné rozměry, poměr těsta a náplně, druhy náplní a podobně. Vytyčuje také území, které je považováno za Valašsko.

Podmínkou, aby pekař mohl označení používat, je splnění těchto přesně daných specifik, ať už se jedná o regionální původ, či výrobní postup a použité suroviny. „Pokud značku někdo bude užívat neoprávněně, může mu Státní zemědělská a potravinářská inspekce například zakázat užívání tohoto označení," varovala už dříve Michala Krýslová z Úřadu průmyslového vlastnictví. Hrozí ale také pokuta až do výše tří milionů korun.

Sdružení Valašské lidové tradice pokračuje v činnosti zakladatelky a původní jednatelky Jany Kasalové, majitelky pekařství z Velkých Karlovic, která v roce 2007 stála u zahájení přihlašovacího řízení. V lednu 2013 ale nečekaně zemřela.