Letos čtyřiašedesátiletý Pavel Adamec pochází ze Slovenska, dlouhé roky ale žije ve Vizovicích. Pro jeho slovenské kořeny nikoho nepřekvapí, že se věnuje řemeslu pro tuto zemi typickému – drátenictví.

jít. A chtěl jsem něco slovenského," přibližuje s úsměvem volbu řemesla Pavel Adamec.

Staré techniky drátování začal studovat nejprve z knih a časopisů. Sám říká, že jakmile do tajů řemesla pronikl, už nebylo možné přestat. Věnuje se mu už patnáct let.

Jako správný „drotár" samozřejmě dokáže opravit rozbitý kameninový hrnec. A to jen za pomoci mouky, vody, drátu a mléka. Tak, jak to dělávali slovenští řemeslníci několik staletí zpátky.

„Jednotlivé kousky kameniny se k sobě lepí směsí hladké mouky a vody. Až spoje zaschnou, očistím je a nádobu odrátuji. Potom ji zevnitř vylévám vřelým mlékem. Říká se tomu kaseinové lepení. Trhliny se dokonale zacelí a netečou," ujišťuje Pavel Adamec.

Se starými hrnci a nádobami na pečení k němu nyní chodí především majitelé starých chalup. „Často přinášejí opravdové skvosty," uznává zručný řemeslník.

Častěji ale lidé přicházejí s vlastními nápady na drátěné dekorace a výrobky. Mnohé z nich jsou pro Pavla Adamce výzvou. Pro sběratele vyráběl třeba drátěné modely historických vozů a motocyklů se sajdkárou i bez ní nebo legendární velorex.

A dostal také svatební zakázku. „Přišli za mnou dva mladí, jestli jim na svatební dort vyrobím z drátu dvě jízdní kola a k nim drátěné figury. Prý se poznali právě na kolech někde na Soláni a teď se berou," usmívá se při vzpomínce na netradiční zakázku Pavel Adamec. Černý drát na bílém dortu podle něj nakonec vypadal velmi pěkně.