Jeho největší pýchou je zmenšený model lokomotivy třídy 310. Začal jej stavět ve svých jednadvaceti letech. „Bylo to složité, dokumentace moc dostupná tehdy nebyla. Pracoval jsem však ve Vítkovických železárnách, kde mi dovolili se modelu věnovat," vzpomíná dnes třiašedesátiletý důchodce.

Dostavil ji o dva roky později a letos s ní slaví čtyřicet let. „Snažil jsem se vytvořit co nejpřesnější zmenšeninu, takže jezdí dokonce na uhlí a páru. Nejvíce spotřebuje vody, za hodinu až dvacet litrů," prozrazuje Jiří Sič.

Spolu s dalšími nadšenci jezdí na různé akce, kde model veřejnosti představuje. „Zjistili jsme, že lokomotiva uveze zátěž osm a půl metráku. Teď má však prasklý kotel, který musíme vyměnit, takže vozit lidi nemůžeme," svěřuje se nadšenec do modelů vlaků.

Podobné modely jsou podle něj rozšířené po celém světě řadu let. V Česku ale Jiří Sič patří mezi průkopníky v oboru. „Moje lokomotiva je uznávaná za nejstarší v republice. Poslední dobou jich už přibývá," říká Sič.

Původně se však pustil do stavby úplně jiné lokomotivy.

„Začal jsem ještě v učňovských letech. Měla to být rychlíková parní lokomotiva přezdívaná papoušek. Nakonec to ale nějak nevyšlo," vzpomíná vedoucí občanského sdružení Sičova drobná železnice.

Postavenou má jednu lokomotivu. Se svým týmem však vyrobil šest vlakových vozů. „Do budoucna bych rád vytvořil zmenšený železniční okruh, na kterém by souprava jezdila," doplňuje povídání Jiří Sič. V současné době pracuje na novém modelu, lokomotivě třídy 275, známé například z československého filmu Železný dědek.

Své modely představil na oslavách 120. výročí trati Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm.