Památné stromy jsou ze zákona chráněné a nelze do nich volně zasahovat, či je dokonce kácet. Starostové obcí tak mají svázané ruce, pokud by chtěli na místě, kde takový strom roste, například stavět.

Také v případě, že se strom stane nebezpečným a hrozí například pádem, samospráva nemůže sama rozhodnout o jeho skácení i když za případná zranění nese zodpovědnost.

Podobná situace je například ve Zděchově, kde v blízkosti kostela rostou dvě památné lípy. „Jeden ze stromů vykazuje známky špatného zdravotního stavu, což potvrdil i dendrologický posudek. V tomto jsme v mírném konfliktu se Správou chráněné krajinné oblasti Beskydy, podle níž je strom v pořádku," přiblížil starosta Zděchova Tomáš Kocourek.

Podle něj by to mohlo znamenat problém, pokud by strom v krajním případě spadl a někoho zranil. „Budeme to my, kdo potom ponese zodpovědnost, nikoliv pracovníci Správy CHKO Beskydy," poznamenal Tomáš Kocourek.

Dodal ale, že jinak se lidé ze správy o památné lípy dobře starají. „Pravidelně je udržují a prořezávají. Provádějí také zpevňovací vazby. Jsme rádi, že lípy ve vesnici máme," vylíčil starosta.

Na tom, že památný strom na území obce s sebou nese i občasné komplikace, se shodují i jinde. „Všechny zásahy do stromu se musí konzultovat s CHKO Beskydy a žádat o výjimku. U nás to bylo v případě odborného ošetření Kobzovy lípy," připomněla starostka Francovy Lhoty Kateřina Trochtová.

Speciálního ošetření se téměř pětisetletému stromu dostalo díky zapojení vesnice do grantového programu Stromy pro zítřek, který vyhlašuje Nadace Partnerství. O tom, že strom může být ošetřen, pak rozhodla právě Správa CHKO Beskydy. Francova Lhota se s ní poté podělila o náklady na materiál potřebný k instalaci bezpečnostních vazeb.

Na Valašsku je na pět desítek stromů označovaných jako památné. Každý z nich má svého vlastníka, ať už je jím obec nebo i soukromá osoba. Na Valašsku na ochranu těchto vzácných velikánů dohlíží právě Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy nebo příslušné obce s rozšířenou působností. „Památné stromy jsou chráněné ze zákona a každý, kdo by do něj chtěl zasáhnout, musí požádat o výjimku," potvrdil Jaroslav Müller ze Správy CHKO Beskydy.

Například skácení památného stromu podle něj přichází v úvahu jen v opravdu krajních případech. Tedy když je v opravdu špatném stavu, nebo je například nebezpečím pro kolemjdoucí.

Smýtit památný strom třeba kvůli záměru stavět na místě, kde stojí, je prakticky nemožné. „V těchto případech se vždy hledá jiná varianta, která stromu co nejméně, pokud možno vůbec, ublíží. Jiná možnost je skoro vždycky," uvedl Jaroslav Müller.

Upozornil na to, že v případě nepovoleného zásahu či poškození památného stromu, hrozí původci vysoké pokuty. U fyzické osoby je to až sto tisíc korun, u právnické pak až jeden milion.