Ve Zlínském kraji tím vzroste počet národních kulturních památek na třináct. Dalšími valašskými pamětihodnostmi, které už na seznamu figurují, jsou rožnovský skanzen, areál Pusteven či Toleranční kostel ve Velké Lhotě.

Fojtství Borákov zahrnuje dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou stojící na začátku zdejšího údolí Bzové. V roce 1793 jej postavil vyhlášený tesařský mistr Jan Žák.

„Spolu s kostelem je fojtství nejhonosnější stavbou ve Velkých Karlovicích a jeho prostředí posloužilo k natočení mnoha filmů, mezi jinými například Stíny horkého léta,“ prozradil mluvčí krajského úřadu ve Zlíně Milan Plesar.

Kopii valašské stavby si mohou lidé prohlédnout také ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Novou národní památku si ve Velkých Karlovicích považují.

„Jsme rádi, je to uznání zejména pro majitele, kteří se o stavbu starají,“ řekl starosta obce Miroslav Koňařík. Zdůraznil, že adeptů na kulturní památky je v Karlovicích více.

„Například veřejně přístupný karlovský kostel nebo usedlost Na Sihle, o kterou se její majitelka také velmi dobře stará,“ uvedl Koňařík.
Úspěch karlovického fojtství i postoj tamních obyvatel ale nic nemění na tom, že řada historických objektů a stavení, které by si zasloužily statut kulturní památky, z tváře Valašska naopak mizí.

Jedním z důvodů je mnohdy právě fakt, že jsou velmi často v soukromých rukou. Města a obce pak zpravidla nemají mnoho možností, jak budoucí podobu staveb ovlivnit a majitelé sami často na kulturní a historickou hodnotu nedbají. „Máme zájem, aby majitelé zachovali tradiční ráz objektů, mluvit jim do stavebních úprav ale nemůžeme a pokud se stavba nepřihlásí jako památku, příliš nezmůže ani stavební úřad,“ potvrdil starosta Zděchova Tomáš Kocourek.

Zdůraznil, že stále se najde množství lidí, kteří k úpravám svých nemovitostí přistupují s rozvahou. Přesto řada historicky cenných objektů z valašských obcí mizí. „U nás to byla například štíhlá a vysoká budova hotelu Klimek, který byl dlouhou dobu dominantou obce a vyhledávali jej také turisté. Mnozí na něj vzpomínají s nostalgií,“ zauvažoval Kocourek. Místo, kde stával, je nyní prázdné.

Život se pomalu vytrácí také z takzvaných Hajdových pasek, které jsou památkovou zónou s řadou typických dřevěnic a hospodářských stavení.

„Jezdívají sem příbuzní a děti původních majitelů, ale doby, kdy zde bývalo od sta do sto padesáti lidí, jsou pryč,“ pokyvoval starosta.

Tomáš Kocourek má v úmyslu svolat setkání majitelů domů s historickou hodnotou, vedení obce a zástupců památkového ústavu a zvážit společně možnosti, jak stavbám uchovat jejich tradiční ráz. „Připravujeme také rekonstrukci jedné památky, kříže před kostelem z roku 1778. Bude stát zhruba sto tisíc korun,“ dodal Kocourek. Na opravu získala obec padesátitisícovou dotaci od ministerstva kultury.

Na obnovu kulturních památek poskytují finanční prostředky ze svých rozpočtů také města. Například zastupitelé ve Vsetíně na nedávném zasedání rozdělili na tento účel tři sta tisíc korun. Stejnou částku vyčlenili i v loňském roce.

O dotaci mohli majitelé movitých a nemovitých kulturních památek nebo objektů nacházejících se na území ochranného pásma kulturní památky ve Vsetíně požádat do konce února. Podle schválených podmínek může dotace sloužit ke krytí maximálně padesáti procent celkových nákladů. „U objektů nacházejících se v ochranném pásmu kulturní památky pak maximálně do výše nákladů, které vzniknou povinností respektovat podmínky ochranného pásma,“ připomněla pravidla pro přiznání dotace vedoucí odboru územního pánování, stavebního řádu a dopravy vsetínské radnice Renata Hrbáčková.
Žádosti, které splnily všechny podmínky, se nakonec sešly čtyři. Finanční prostředky z městské pokladny tak pomohou při platbě za výměnu oken na čelní fasádě domu U Tří slunečnic na Dolním náměstí, za opravu čelní fasády domu U Lva na Dolním náměstí, za dokončení výměny střešních ozdob na Městském domu č. p. 166 v Palackého ulici a za výměnu výkladců a vstupních dveří na domě U Merkura na Dolním náměstí.

„Ve Vsetíně je celkem dvacet nemovitých kulturních památek evidovaných u Národního památkového ústavu. Mimo jiné vodní elektrárna u Křivačkárny nebo sušárna ovoce v Rokytnici,“ uvedla mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová.