Na novou pálenici a zároveň také povidlárnu se proměnila část zdejší truhlářské dílny. „Byla to dílna mého otce, sám jsem do ní také chodil pomáhat. Potom se ale tátovi přihlásily nějaké zdravotní problémy, přemýšleli jsme proto nad jinou prací, ne tolik náročnou,“ ohlíží se novopečený páleničář a výrobce domácích povidel Petr Daňa.

Mít vlastní pálenici, to byl podle sedmadvacetiletého Petra Dani vysněný sen jeho otce. „Tak jsem to vzal do rukou a teď už je to pět týdnů, co pálíme,“ rozhlíží se s hrdostí po novém království.

Pálenice s povidlárnou funguje jako takzvaný sociální podnik a kromě Petra Dani nyní dává práci také dvěma invalidním důchodcům, kteří se společně dělí o jeden pracovní úvazek. Jedním z nich je právě Petrův otec.

„Ani nebylo tak těžké se s truhlářskou dílnou rozloučit,“ usmívá se Daňa starší zatímco bedlivě pomocí lihoměru kontroluje čerstvě vydestilovanou trnkovou pálenku.

Zvěst o nové pálenici se rychle roznesla a o zákazníky není nouze. Za první týdny provozu už pálenicí „proteklo“ jedenáct set litrů neředěného ovocného destilátu. Pálí se především trnková slivovice, lidé ale vozí i hruškové či jablečné kvasy. Pomalu se plní už i lednové termíny.

„Využíváme klasický dvoukotlový systém, který se používal dříve. I když je náročnější na energii. Nechtěli jsme dnes běžně používanou kolonu, kdy se vše vypaluje najedenkrát. Při dvou kotlech dokážeme lépe ovlivnit chuť pálenky, měla by být lahodnější a ovocné aroma je skutečně cítit,“ popisuje Petr Daňa.

A jak celý proces funguje? Pomocí vývěvy se nejprve kvas nasaje pohodlně přímo z beček do předehřívacího kotle, který využívá přebytkového tepla z chlazení.

„Je to výhodné především nyní v chladných dnech, kdy kvas nemá nula stupňů, jako je teď venku, ale je předehřátý třeba na dvacet stupňů. To nám potom zkracuje čas přepalování samotného,“ vysvětluje mladý páleničář.

Po předehřátí putuje kvas do prvního velkého kotle o objemu 300 litrů. Z něj se prvotní destilát – takzvaný lajtr – přepouští potrubím do menšího stopadesátilitrového přepalovacího kotle, odkud už přes lihové měřidlo odchází čirá slivovice. Ještě předtím je však třeba menší vzorek odpustit do odkapu pro celní správu.

Výpalky se shromažďují v objemné čtrnáctikubíkové nádrži zabetonované na dvoře před pálenicí. Jde-li o zbytky z trnkového kvasu, projdou nejdříve odpeckovávačem. Oddělené pecky lze využít třeba na topení.

PÁLENÍ HLÍDAJÍ ČIDLA A POČÍTAČ

Ratibořská pálenice Bartoníkův dvůr, jejíž jméno odkazuje na pradědečka současného majitele, se řadí k velmi moderním. Topí se elektřinou, takřka celý proces destilace je plně automatizovaný a hlídaný čidly a počítačem.

„Pokud by se vyskytl jakýkoliv problém, počítač na něj alarmem upozorní. Jen lihoměry musí samozřejmě hlídat obsluha,“ podotýká Petr Daňa.

Zařízení pro pálenici na míru vyrobili ve firmě Kovoděl Janča v Uherském Brodě, která na zakázku vyhrála výběrové řízení. Montáž zabrala sedmičlennému týmu dva dny. Poté nastoupili celníci, kteří veškeré šroubení a spoje opatřili plombami. Celkem je jich v pálenici osmdesát sedm.

Technologie přišla na 1,8 milionu korun, rekonstrukce někdejší truhlářské dílny a nutné stavební úpravy ukously dalších zhruba 600 tisíc korun.

„Na zařízení jsme dostali evropskou dotaci cílenou na sociální podnikání. Podařilo se ji získat prostřednictvím Místní akční skupiny Střední Vsetínsko. Jednou z podmínek dotace byl právě vznik jednoho celého úvazku. Splněná je tím, že pálenice nyní zaměstnává dva invalidní důchodce,“ říká Petr Daňa.

POVIDLA NA FRGÁLY I ŠVESTKOVÉ ČATNÍ

Chutná slivovice ale není tím jediným, co chtějí v Bartoníkově dvoře do budoucna nabízet.

Rozjíždí se také výroba švestkových a hruškových povidel či švestkového čatní – slané pikantní omáčky výborné například ke grilovanému masu, paštikám, sýrům i zelenině.

„Na povidla máme svůj kotel a také pasírovačku. Do budoucna chceme založit i vlastní sad, abychom si zajistili dostatek ovoce,“ prozrazuje Petr Daňa.

Povidla prozatím vaří jen na zkoušku a na ochutnání pro sebe případně pro přátele. Před jejich oficiálním nabídnutím zákazníkům je nejprve třeba doladit podobu etiket tak, aby obsahovaly veškeré povinné údaje a vyhověly platným předpisům.