Jak dlouho už pracujete u policie? Můžete přiblížit vaši kariéru, čím jste si prošel?

K policii jsem nastoupil v březnu 1986. Nejprve na praporčickou školu do Prahy, kterou jsem po roce a půl absolvoval. Poté jsem na rok odešel sloužit do Ostravy na hlídkovou službu. Začal jsem tedy úplně od nejnižší služební funkce. Následoval návrat do Prahy na ochrannou službu, z níž jsem se potom v roce 1988 vrátil už na Valašsko a nastoupil na obvodní oddělení ve Valašském Meziříčí. Sloužil jsem zde do roku 1995, kdy jsem přešel na okresní ředitelství a čtrnáct let zde působil jako kriminalista. V roce 2009 mne oslovil tehdejší vedoucí Územního odboru vnější služby ve Vsetíně Bohdan Varyš, kterému jsem poté dělal zástupce. Později pan Varyš přešel na pozici náměstka pro vnější službu na krajském policejním ředitelství a já jsem byl pověřen vedením Územního odboru Policie ČR ve Vsetíně a od května 2015 po absolvování výběrového řízení jsem byl do této funkce ustanoven.

Co z pohledu policisty vnímáte v našem regionu jako největší problém?

Žádný vyloženě velký problém nevidím. Co se týče bývalého okresu Vsetín, patříme mezi nejbezpečnější místa v republice. Například Hornolidečsko bylo předloni třetím nejbezpečnějším místem v zemi. První byly Valašské Klobouky. Okolní regiony jsou na tom hůře. Je ale pravdou, že se občas objevují problémy s diváckým násilím při hokejových utkáních.

Jakým způsobem se tento problém řeší?

Často děláme bezpečnostní opatření. Problémem bývala utkání s Přerovem, Havířovem či Jičínem. V regionu máme dva větší kluby Vsetín a Valašské Meziříčí. Tím se problémy násobí. Při zápasech, které vyhodnotíme jako rizikové, musíme proto přijmout určitá opatření, jež nás stojí hodně sil a prostředků. V takových případech žádáme i o asistenci stálých pořádkových jednotek z Brna či pohotovostního eskortního oddílu ze Zlína.

V okrese Vsetín tedy žádnou zásahovou či stálou pořádkovou jednotku nemáme?

Zásahové jednotky jsou něco jiného než stálé pořádkové jednotky. Druhé uvedené zabezpečují vnitřní pořádek a bezpečnost například při hokejových utkáních, demonstracích či při živelních pohromách a nenadálých událostech. Pak jsou zásahové jednotky, které zasahují, objeví-li se třeba nebezpečný ozbrojený pachatel. Tyto jednotky jsou jen v některých krajích. V našem kraji působí pořádková jednotka v rámci pohotovostního eskortního oddílu ve Zlíně. Od Nového roku budeme mít jedno družstvo, tedy asi deset lidí, vytvořené také u nás. Tito policisté budou mít k dispozici takzvané protiúderové prostředky, tedy štíty, přilby a podobně. Toto družstvo budeme využívat například právě při zmíněných hokejových utkáních.

Kde je na Valašsku bezpečno a kde naopak? Mluví se například o tom, že nejvyšší kriminalita je ve Valašském Meziříčí. Je to pravda?

Je pravda, že Valašské Meziříčí má skutečně největší nápad trestné činnosti. Ale je třeba říci, že za půl roku jen o třicet případů více než Vsetín a asi o padesát více než Rožnov. Pokud si to spočítáme, tak má Valašské Meziříčí každý pátý den o jeden skutek navíc. To není nic zásadního na to, že je to silniční i železniční křižovatka. Meziříčí zase tolik nevyčnívá. Dalo by se říci, že tři největší valašská města jsou na tom téměř srovnatelně.

Také se mluví o příhraničních oblastech, o „nájezdech" zlodějů ze Slovenska dějí se?

Ano, Slováci tady najíždějí. Jedná se především o drobnější krádeže. Nejčastěji jde o zahradní techniku, nářadí nebo naftu. Ale stalo se, že se ztratila také auta, nejčastěji škodovky. Loupeže jsou spíše výjimkou. My v tomto směru s kolegy policisty ze slovenské strany spolupracujeme. Máme pravidelné schůzky každého čtvrt roku, kdy vyhodnocujeme, co nás trápí. Policisté na okrajových obvodních odděleních v Karolince či Horní Lidči mají se slovenskými kolegy také pravidelně společné hlídky. Je zajímavé, že zatímco poznatky o najíždění pachatelů ze Slovenska k nám máme, naši pachatelé na slovenskou stranu nezajíždějí.

Častá je také obecná představa, že vysoký podíl na kriminalitě mají Romové je to skutečnost, nebo spíše předsudek?

Myslím si, že až takový podíl na kriminalitě nemají. Společnost je na tuto představu naladěná, ale ve skutečnosti tomu tak není.

V posledních týdnech a měsících je velmi živé téma uprchlíků. Dotýká se i policistů na Valašsku například v podobě zvýšených bezpečnostních opatření, silničních kontrol, v posílení počtu policistů v regionu a podobně?

Co se týče území našeho okresu, prozatím jsme nezadrželi jediného nelegálního migranta. Pobytové kontroly se ale provádějí, zapojují se do nich i naši policisté, ale gró této práce má na bedrech cizinecká policie.

Obecně se mluví o plánovaném navýšení stavu policistů v celé zemi. Může to souviset právě i s problémem nelegálních migrantů?

O tom, že se budou navyšovat stavy policie, se mluvilo už předtím, než tento problém nastal. V minulých letech byl totiž celkově snížený počet policistů. Předpokládám, že navýšení počtu policistů se bude týkat i našeho územního odboru.

Aktuální v letních měsících je rovněž sběr lesních plodů borůvek či hub. Chystáte v této souvislosti dohled nad vjezdy automobilů či terénních motocyklů do chráněných rezervací, lesů? Jak velký je to na Valašsku problém?

Budeme-li mluvit konkrétně o terénních motocyklech, tento problém ani tak nesouvisí se sběrem borůvek či hub. Jedná se spíše o vyznavače adrenalinového sportu. Problém to u nás je, ale ne až tak závažný. My děláme průběžně akce změřené na motorkáře. Jedenkrát či dvakrát do roka pak děláme celookresní akce, při kterých využíváme i sil a prostředků krajského ředitelství. Nasazujeme rovněž terénní motocykly, při některých akcích jsme měli i vrtulník. Je ale pravda, že dopadnout motorkáře není jednoduché. Za prvé jsou v přilbách nerozeznatelní, jsou to dobří jezdci a prostředí dobře znají.

Valašští kriminalisté se mohli vždy pochlubit úspěšností v odhalování drogové kriminality. Trvá tento stav? Daří se dopadat výrobce a distributory drog? A jak jsou na tom vlastně Valaši s užíváním drog?

Nejsme na tom hůře než ostatní města. Spíše lépe. Drogová scéna u nás není až tolik rozvětvená, nám se navíc daří tyto případy odhalovat. Máme zkušené policisty, kteří to dělají dlouhá léta. Tým, který se zabývá drogovou problematikou, jsem navíc letos posílil. Co se objasněnosti týče, například letos jsme zaznamenali jednadvacet případů v oblasti drog, z nichž jsme už dvacet objasnili. To představuje objasněnost devadesát pět procent.

Které drogy jsou na Valašsku nejužívanější?

Nejčastěji užívané jsou marihuana a pervitin.

Jsme na Valašsku, nemohu se proto nezeptat jak velký problém představují domácí černé pálenice? Objevují se takové případy? Jak často?

Černé pálenice spadají do přestupků. Jejich řešení má mimo jiné v kompetenci celní správa. Já ale nemám informace, že by se v poslední době nějaký případ černé pálenice objevil.

Ještě jsme nezmínili dopravní situaci. Jsou místa, která z dopravního hlediska považujete za nebezpečná, nebo místa, kde se často doprava komplikuje?

Největší problém je ve Valašském Meziříčí, které je křižovatkou a silničním uzlem. Tam bývá problém ve špičkách kolem čtrnácté hodiny, kdy končí firmy. Problematické jsou také čtvrtky, kdy začínají slevy v nákupních centrech a lidé vyjíždějí nakupovat. Co se týká nehodovosti, řada nehod bývá na silnici I/35 do Rožnova pod Radhoštěm.

Jací jsou Valaši řidiči? Jezdíme slušně? Pijeme před jízdou?

Pije se všude. Je pravda, že řidiče pod vlivem alkoholu a také drog za volantem chytáme a počet těchto případů narostl. Ne však proto, že by lidé více pili či více užívali drogy, spíše děláme více kontrol a máme prostředky třeba právě k odhalení drog. Co se týká nehod pod vlivem alkoholu, meziročně jsou počty srovnatelné.