„Ovoci okolo cest raději odolám. Spíše si něco utrhnu z vlastní zahrady. Bojím se, že jsou plody plné olova a dalších škodlivých látek,“ vysvětlila například Kristýna Dostálová z Nového Hrozenkova.

Patří do skupiny lidí, kteří by ovoce u silnic nikdy nesbírali. Ne každý se ale olova v plodech bojí. Někteří lidé navíc vyrážejí ke stromům s vidinou přivýdělku.

„Lidé si vždy dokáží najít vynalézavý způsob, jak vydělat. Myslím ale, že tím ohrožují i ostatní,“ povzdychla si Dostálová.

Sběrači si totiž ovoce vystavené výfukovým plynům a dalším zplodinám z aut nenechávají jen pro sebe. Často s ním obchodují. Ovocné stromy u silnic přitom nepodléhají žádným kontrolám.

„Potravinářská inspekce nemá žádné mechanismy k tomu, aby ovoce rostoucí kolem cest kontrolovala a sledovala,“ vysvětlil mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Michal Spáčil. Podle něj se inspekce vždy zabývá konkrétním subjektem. Prodejcem nebo výrobcem. Na samotné sběrače ale páky nemá. Pracovníci potravinářské inspekce se nezaměřují na zdravotní rizika, ale na dodržování norem týkajících se například kvality ovoce.

„Případná kontaminace bývá ale většinou jen na povrchu plodu. Po jeho omytí jsou tyto látky téměř beze zbytku odstraněny. V konečném výrobku je proto nemožné určit, zda použité ovoce rostlo u silnice,“ dodal mluvčí. Stromy a jejich plody podél cest tedy pracovníci potravinářské inspekce nekontrolují. Činnost nespadá ani do povinností pracovníků krajských hygienických stanic či ministerstva zdravotnictví.

„Nijak to nekontrolujeme. Není nám ani známo, že by se někdo výslovně na kontrolu ovoce u silnic zaměřoval,“ uvedl ředitel Odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Míra znečištění ovoce podle něj závisí hlavně na počtu aut, které projedou okolo a vzdálenosti stromu od silnice. „Čím je silnice rušnější, tím větší spad toxických látek lze předpokládat,“ vysvětlil.

Podle Sršně se dříve poukazovalo zejména na kontaminaci ovoce ze stromů kolem cest olovem. „Nicméně, již řadu let se do benzinu nepřidávají antidetonační přísady, které byly hlavním zdrojem kontaminace ovoce olovem. Kromě prachu s dehtem a jinou špínou usazenou na povrchu ovoce tedy spotřebiteli žádné nebezpečí při konzumaci nehrozí,“ dodal.

Určité riziko však švestky i jablka rostoucí u silnic přeci jen představují. „Jedná se ale pouze o případ, kdy lidé jedí ovoce nemyté. V takovém případě by se ovšem jednalo o porušení jednoho ze základních hygienických pravidel,“ podotkl Sršeň.

Umývání ovoce je cestou, jak nečistoty nejen z výfukových plynů odstranit. „Nečistoty totiž zůstávají usazené jen na povrchu ovoce. Nevstřebávají se do něj,“ upozornil. Ovoce tedy stačí důkladně umýt kartáčkem nebo slabým saponátem pod tekoucí vodou a osušit. „Tím se sníží obsah chemických látek na povrchu ovoce o osmdesát až pětadevadesát procent,“ řekl Sršeň.