Soud ve Vsetíně už se případem jednou zabýval, vrátil jej ale k došetření, neboť spatřoval ve vyšetřování nedostatky, které by se mohly projevit při dokazování. Toto rozhodnutí napadl státní zástupce Jiří Sachr a olomoucký krajský soud mu nyní svým verdiktem vyhověl.

Rozhodnutí soudu I. stupně tak bylo zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Z rozhodnutí vyplývá, že se tak případ policii nevrací a vsetínský soud se musí kauzou zabývat.

Verdikt krajského soudu znamená po pěti měsících posun v této kauze. Stížnost podal žalobce Sachr na rozhodnutí vsetínského okresního soudu v kauze otravy Bečvy v polovině května, spis obsahující více než 4600 listů doputoval na olomoucký krajský soud 14. června.

Od ekologické katastrofy na řece Bečvě uplynuly už více než dva roky. Došlo k ní 20. září 2020 na toku pod Valašským Meziříčím. Podle České inspekci životního prostředí byla řeka otrávena kyanidy. Na čtyřicetikilometrovém úseku od Meziříčí až Přerov uhynulo na 40 tun ryb.

Obžalobě v případu, který v historii jen těžko hledá srovnání, čelí společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a její ředitel Oldřich Havelka. Podle policie, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, se totiž kyanidy do řeky dostaly z kanálem, který do Valašském Meziříčí vede z areálu rožnovské společnosti Energoaqua.

S těmito závěry ale nesouhlasí někteří rybáři a odborníci. Opakovaně poukazují na to, že první ryby začaly v řece hynout dál než tři kilometry od vyústění kanálu. Únik jedu tak podle nich musel být podstatně blíže k místu nálezu prvních uhynulých ryb. Také zástupci společnosti Energoaqua vylučují, že by byli původcem ekologické havárie.

Do řeky se jen pomalu vrací život

Řeka Bečva se dva roky po ekologické havárii pomalu začíná zotavovat. Návrat do stavu před otravou však podle rybářů potrvá roky. I přes pravidelné zarybňování je situace stále špatná na šestnáct kilometrů dlouhém úseku mezi Choryní u Valašského Meziříčí a Hustopečemi nad Bečvou.

„Život se do řeky vrací velmi pomalu a ve vodě je v podstatě jen ryba, kterou jsme tam vysadili – to znamená jednoleté a dvouleté parmy, ostroretky, jelce nebo podoustve. Dvouleté ryby mají dvanáct až patnáct centimetrů, parma byla trochu zdařilejší a měří sedmnáct až osmnáct centimetrů. Je jich ale jen v desítkách nebo stovkách kusů. Nejvíce je tam té drobotiny – plůdku, který ale roste velmi pomalu,“ přiblížil koncem září Deníku Stanislav Pernický, předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou.

I když se do Bečvy pozvolna vrací život, rybáři jsou zklamaní z výsledků vyšetřování. „Už ztrácím naději, že by se to mohlo někdy objasnit. Postup státního aparátu při šetření hromadného úhynu byl pro mě naprostým zklamáním,“ netaji své pocit Rostislav Trybuček, jednatel Českého rybářského svazu pro Severní Moravu a Slezsko.