Když ji valašskomeziříčští ochránci přírody před pěti lety slavnostně otevírali, netušili, že letos si vše budou muset zopakovat. Bezbariérová naučná stezka okolo rybníčku na někdejším vojenském cvičišti neodolala útokům vandalů ani rozmarům počasí.

„Museli jsme vyměnit všechny informační panely i dřevěný povalový chodník podél rybníčku. Při jeho stavbě tesaři nahradili měkké dřevo tvrdým a odolným modřínem, který navíc namořili,“ uvedl jednatel ekologů Milan Orálek.

Otevření naučné stezky předcházely úpravy rybníčku a jeho okolí. Nákladem přes jeden a tři čtvrtě milionu korun z něj dělníci odtěžili bahno a vykáceli náletové stromy. Rozhodující část prostředků město získalo z evropských fondů.

„Část rostlin a živočichů vzala zasvé, ale to se brzy napraví. Nedávno se sem z dočasného pobytu v jasenickém lomu vrátily škeble, už teď jsme okolo rybníčku napočítali dvacet druhů vážek,“ doplňuje Orálek.

Obnova stezky přišla na dvě stě tisíc korun. Ochránci přírody ji zaplatili z příspěvku od firmy Net4Gas. Zhruba osm set metrů dlouhou trasu lemuje jedenáct zastavení s informačními tabulemi. Z nich se lidé dovědí mnoho zajímavého o historii kasáren a okolní přírodě.

„Jezdí se po ní výborně. Je to nejlepší přírodní zákoutí ve městě, přístupné lidem s omezenou pohyblivostí a maminkám s kočárky. Kdybych měl mechanický vozík, musel bych vynaložit větší sílu. S mým elektrickým je to ale snadné,“ chválí hotové dílo jeden z prvních návštěvníků Zdeněk Fröhlich.

Šestatřicetiletý vozíčkář byl před pěti lety u toho, když stezku otevírali. Později ale neměl nikoho, kdo by jej sem doprovodil. Vandalové se navíc přičinili o to, že byla neprůjezdná. To už by se nemělo opakovat.

„Budeme naučnou stezku a její okolí udržovat. Spoléháme také na zvýšený pohyb lidí, kteří zamíří nejen sem, ale také na nedaleké kynologické cvičiště a do environmentálního centra, které tady chtějí zřídit ochránci přírody,“ ujišťuje místostarosta Jiří Pernický.

Zvláštností naučné stezky je suchá toaleta pro vozíčkáře. Také ji museli ekologové opravit. „Je to první přírodní zařízení svého druhu, postavené z evropských fondů. Přišlo v přepočtu na patnáct tisíc korun,“ tvrdí Orálek.