Poznali se v Praze, odkud Jan pochází. Blanka tam doprovázela kamarádku při návštěvě jejího přítele.

„Kamarádka mě požádala, abych o ni během pobytu pečoval. Vzal jsem svůj úkol tak vážně, že se o ni starám dodnes,“ vzpomíná s úsměvem.

Jan začínal ve Výzkumném ústavu rozhlasu a televize a zároveň dálkově studoval.

Po návratu z vojny se přestěhoval ke své nastávající do Valašského Meziříčí. Svatbu měli 1. února 1963 na Staroměstské radnici.

„Několik let jsem pracoval ve vývoji valašskomeziříčské Tesly. Poté jsem odešel do nedalekých skláren, kde jsem působil jako vedoucí světelně-technické laboratoře a po srpnu 1968 jako elektrikář u pecí,“ vypráví.

Kvůli problémům s očima přijal práci servismana zdravotnické techniky, po revoluci začal se zubařskou technikou obchodovat.

Profesní životopis jeho ženy je o poznání skromnější až do důchodu pracovala jako sekretářka ředitele skláren.

Jan je velmi činorodý člověk mnoha zájmů.

Za svobodna vyhrál recitační soutěž Wolkerův Prostějov, přehlídky v uměleckém přednesu spolupořádal i ve Valašském Meziříčí.

Dodnes je výborným fotografem a zakládal potápěčský klub.

Se svými přáteli se potápěl například v Rudém moři.

Doma byly vyhlášené jeho televizní i klubové besedy o zážitcích z dalekých cest.

Ze všech zemí mu k srdci nejvíce přirostla Indonésie. Navštívil ji celkem pětkrát.

„Při jednom z pobytů se role mého průvodce spontánně ujal místní chlapec Abdul. Zrodilo se přátelství, které trvá dodnes,“ prozrazuje Trůneček, jenž chlapce finančně podporoval při studiu na střední škole.

Za výborné výsledky mu zaplatil letenku do Česka. Mladík byl několik týdnů jeho hostem a poznával život v naší zemi.

„Dnes je z něj spokojený, vysoce postavený a dobře situovaný muž s vlastní rodinou,“ chválí jej Jan.

Za svůj bohatý život vděčí z velké části manželce, která pečovala o jejich dvě dcery i celou domácnost včetně koček, které jsou její celoživotní láskou.

„Práce bylo tolik, že jsem neměla čas smutnit. Kromě toho tropy nemám ráda, a když se muž vrátil domů, vždy dbal na to, abych cestovala podle vlastních představ. Podívala jsem se do Norska, Francie, Řecka, Turecka i Tuniska,“ pochlubila se Blanka.

Nyní společně obdělávají zahrádku u svého domu, rádi čtou, chodí do přírody a Jan na internetu stále objevuje nové věci.

Jejich smaragdové výročí je ukázkovým příkladem, že i lidé rozdílných povah a zájmů mohou společně prožít nádherný život, nechybí-li v jejich vztahu láska, respekt a tolerance.