Zatímco například ve Valašském Meziříčí schválili stejný bod v řádu minut, Rožnované o něm debatovali prakticky tři hodiny.

Schválení založení společnosti nakonec těsnou většinou protlačila koalice, navzdory nesouhlasu opozičních zastupitelů.

Založení Valašské vodohospodářské musí posvětit zastupitelstva takřka sedmi desítek obcí a měst. „Hlavním záměrem je převedení sta procent akcií společnosti Vodovody a kanalizace Vsetín do vlastnictví měst a obcí," vysvětlil už po schválení záměru místostarosta Rožnova Alois Vychodil.

Žádají si to podle něj podmínky různých dotačních titulů. Ty stanovují, že následný provozovatel díla musí být plně vlastněn veřejným sektorem.

„V našem případě se aktuálně jedná o projekt Čistá řeka Bečva II. Ten by měl přispět k dalšímu odkanalizování části měst a obcí našeho regionu včetně města Rožnov," doplnil Vychodil.

Po praktické stránce to znamená, že města a obce musí akcie společnosti Vodovody a kanalizace Vsetín (VaK Vsetín), které vlastní, převést jako nepeněžitý vklad do nově vznikající Valašské vodohospodářské.

Opozičním zastupitelům se ovšem tento plán nezamlouvá. Proti byl například Tomáš Hradil z Věcí veřejných. Podle něj je Valašská vodohospodářská projektem veskrze politickým, který prosazuje současné vedení měst Vsetína, Valašského Meziříčí a Rožnova a s nimi také Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko (SOMV), které má na starosti projekt Čistá řeka Bečva. „Pro nás zastupitele, kteří nesdílíme tu možnost být v koalici, je způsob, kterým se tato akce provádí, poněkud nepochopitelný," tvrdí Hradil.

Podle něj je zřejmé, že do budoucna bude nezbytné vypořádat se se soukromými akcionáři a představil tři způsoby, kterými je podle něj možné získat stoprocentní kontrolu nad společností VaK Vsetín.

„První je takzvaný sell out, neboli klasický odkup akcií na základě výzvy. Jsme přesvědčeni, že u této alternativy nebyly vyčerpány všechny možné kroky," uvedl Hradil.

Dalšími možnostmi jsou takzvaný pravý či nepravý squeeze out. „V obou případech se jedná o jakési násilné převzetí hodnot akcií akcionářů, kteří jsou v menšinové pozici," vysvětlil Hradil s tím, že takovou operaci může provést jen ten subjekt, který má v ruce devadesát a více procent akcií společnosti.

V případě VaK Vsetín to podle Hradila jde i bez nutnosti vzniku nové společnosti Valašská vodohospodářská. Připomněl, že akcionářem VaK Vsetín je i Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko, které má být též příjemcem dotace na projekt Čistá řeka Bečva II. „Nevidíme žádný důvod, proč by právě na toto sdružení nemohly být převedeny akcie ostatních akcionářů," navrhl Tomáš Hradil.

Upozornil také, že zakládání Valašské vodohospodářské s sebou nese řadu rizik. Například soudní spory se stávajícími soukromými akcionáři, ztráta kontroly nad společností VaK Vsetín, riziko spekulace s akciemi, vysoké náklady na založení společnosti, zhoršení ekonomických ukazatelů města či zvýšení vodného a stočného.

Za nevěrohodný označil také důvod, proč se vlastně Valašská vodohospodářská musí údajně založit.

Podle něj by způsob, jakým se nyní postupuje, měl logiku jedině tehdy, pokud by byl přípravou na výhodný odkup celé společnosti VaK například zahraničním zájemcem.

„Osobně se neznáme, nikdy bych si proto o vás nedovolil tvrdit, že podáváte pravdivé nebo nepravdivé informace, tak jak jste vy mluvil o našem projektu. To zavání úplně něčím jiným," reagoval na Hradilovo vystoupení Jaromír Kudlík, předseda Rady Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, který přijel projekt Valašské vodohospodářské na zastupitelstvo obhajovat.

Spolu s ním přijel také ředitel VaK Vsetín Michal Korabík, jeho ekonomická náměstkyně Miroslava Vaculíková a právní zástupce SOMV Petr Konečný.

Jaromír Kudlík zdůraznil, že jediným skutečným motivem k založení nové společnosti je snaha zajistit, aby všechny akcie VaK Vsetín byly v rukou měst a obcí. „Účelem není vstup zahraničního partnera nebo privatizace, ale ovládnutí VaK Vsetín veřejným sektorem," potvrdil Kudlíkova slova právní zástupce Petr Konečný.

Debata v nepříliš přátelské atmosféře trvala zhruba tři hodiny. Opoziční zastupitele se obhájcům založení nové společnosti přesvědčit nepodařilo. Stejně tak ani opozice svými argumenty nezviklala žádného z koaličních zastupitelů. Výsledek hlasovaní tak nakonec vyzněl pro založení Valašské vodohospodářské. Ruku pro zvedlo dvanáct z jednadvaceti zastupitelů.