„Půl roku jsem si zkusil i díky přesunu oblíbeného trenéra Mirka Kamase krajský přebor v Kateřinicích. Byla to těžká soutěž, hodně se trénovalo. Určitě mi to pomohlo. Po půl roce jsem se z rodinných důvodů vrátil do rodného Hovězí," vzpomíná na krátkou anabázi mimo domovinu Ondřej Šrámek. Vedle dnes již legendy hovězského útoku se střídali v minulosti parťáci velkých jmen: „Musím vzpomenout na Dana Kováře, Tomáše Juřicu, Petra Plška, jehož syn hraje nyní v druholigovém kádru Sigmy Olomouc, nebo klasického hroťáka Petra Sušně. Ten jak si pokryl míč, nikdo neměl šanci. Dnes hraje v rodné Jasenné."

Ondra zažil hodně fotbalových trenérů. „Byla jich celá řada, tak rychle si vzpomenu na Mirka Kamase nebo Petra Vaculíka. V Hovězí jsem několikrát zažil A třídu. Nyní bojujeme o soutěž níže a vůbec to není lehké. Máme dobrý tým, ale problém je, že hodně kluků studuje. Když se ale sejdeme, jsme schopni potrápit každého," popisuje současný tým Hovězí Ondřej Šrámek. Sám jako učitel tělocviku v místní základní škole ví, jak je těžké vést dnešní mladé lidi k pohybu. „Měli jsme tady dobrý dorost a nyní z toho těžíme. Vyrostli nám dobří hráči jako bratři Kučerové nebo Hromadové. Musím ale přiznat, že jak to vidím při své práci, bude hůř. Mladí neumí a nechtějí sportovat," je do budoucna pesimistický Šrámek. V současné době nemá oblíbeného rychlíka mezi profíky a pochvaluje si spolupráci s Tomášem Zádilským: „Je to výborný parťák." Při povídání o fotbale v Hovězí nemohla nepřijít řeč na dvě jména v minulosti s tamním fotbalem úzce spjatá. „Radek Kiliján byl podporovatel našeho fotbalu dlouhá léta a za to mu patří dík. Jindra Hájek byl opravdovou legendou. Skvělý chlap. Představte si, že v občance měl jméno Jan. Jeho otec se narodil na Zakarpatské Ukrajině a Jindra si dělal srandu, že měl příbuzného Nikolu Šuhaje loupežníka," vzpomíná s úsměvem Šrámek.

Skromný hrající pedagog Šrámek si nevede střelecké statistiky, i když branek dával a dává hodně: „Na to nejsem, důležité je, abychom bavili naše fanoušky."

Zápas s nováčkem z Prostřední Bečvy nebyl pro domácí vůbec lehký. Šrámek ho rozhodl v závěru. „Hosté potvrdili svoje ambice hlavně v prvním poločase, kdy jsme hráli špatně. Ve druhém jsme to nakonec urvali. Asi deset minut před koncem jsem vytěžil rozhodující branku z dobré práce kolegy Zádilského." Za vítěznou branku znamenající tři body nebude však nic platit do klubové kasy, ale určitě si ji dal jako osobní dárek k brzkým narozeninám. „Přispěl jsem klukům už dost v minulosti. Nyní je řada na nich, hodně mi dluží," neztrácí pověstný nadhled Ondřej Šrámek. Jeho spoluhráči mu rádi přispějí, když jim dalšími góly vystřelí další důležité body v 1. B třídě.