Peníze na obnovu 115 let staré národní kulturní památky navržené architektem Dušanem Jurkovičem, chce vedení rožnovského muzea získat také prostřednictvím veřejné sbírky, kterou vyhlásilo.
„Její povolení jsme si již v pondělí vyžádali na úřadě Zlínského kraje. Od dnešního dopoledne je sbírka na obnovu Libušína oficiální," prozradil v úterý Jindřich Ondruš, ředitel rožnovského skanzenu, pod jehož správu Jurkovičovy stavby na Pustevnách spadají.
Obce, jednotlivci i firmy mohou přispívat na jediný oficiální sbírkový účet u Komerční banky s číslem 107–6978880207/0100. V brzké době bude možné přispívat také hotově do speciálních pokladniček. O jejich podobě a rozmístění však ještě není rozhodnuto.
Pro veřejnou sbírku se mezi zástupci samospráv téměř okamžitě vžil podtitul Valaši sobě.
„Po mnoha mailech a telefonátech jsme si uvědomili, že nejen pro Valachy, ale pro celou republiku je tato tragická událost stejnou katastrofou, jako by hořelo národní divadlo. Heslo Valaši sobě je tak zcela na místě," řekla starostka Rožnova pod Radhoštěm Markéta Blinková.
Starostka Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová včera potvrdila, že připraveny pomoci jsou i města a vesnice z Mikroregionu Frenštátsko. „Musíme postupovat společně, obrátit se i na vládu a kraje a také Valachy v ostatních koutech republiky," řekla Zdeňka Leščišinová.
Připomněla, že její město má podobnou zkušenost z minulého roku, kdy došlo k tragickému výbuchu v obytném domě ve Frenštátě. Varoval však zároveň před zneužitím sbírky.
„U nás se vloni objevil falešný účet. Je proto třeba upozorňovat, že je jenom jeden jediný účet. Aby se nestalo, že budou někteří chytráci této události zneužívat," zdůraznila Zdeňka Leščišinová.
Libušín zasáhl ničivý požár po půlnoci na pondělí. Předběžné odhady mluví až o osmdesátimilionových škodách. Veřejná sbírka tak nemá být jediným zdrojem financování obnovy významné architektonické památky. Ředitel muzea Jindřich Ondruš uvedl, že Libuší je jako státní majetek krytý pojištěním.
O tom, jak vysoké pojistné plnění se podaří získat, bude vedení muzea jednat ve čtvrtek se zástupci pojišťovny a zástupci ministerstva kultury. Ministerstvo, stejně jako Zlínský kraj, už podle Ondruše deklarovalo svou podporu obnově Libušína.
Požár zničil zhruba osmdesát procent cenné stavby. Pracovníci muzea budou nyní zjišťovat, co půjde zachránit. Prvky, které ničivému živlu odolaly, chtějí muzejníci snést z Pusteven a uložit tak, aby byly připravené pro následnou obnovu.
„Dnes máme na místě také schůzku se statikem. Na jeho základě se můžeme pokusit o záchranu některých části stavby," řekl v úterý technický náměstek skanzenu Milan Gesierich. Doplnil, že snahou je zachránit co nejvíce. Jisté ale je, že například z historicky nejcennější jídelny Libušína nezbylo prakticky nic.
O tom, že by snad Libušín nebyl obnoven, přestože už nebude zcela původní, nechce nikdo z muzejníků či starostů vůbec slyšet.
„Nejedná se pouze o stavbu Libušína jako takovou. Je třeba se dívat na celý soubor staveb, který prezentuje jednu z etap života Dušana Samo Jurkoviče, a který vytvořil právě na Pustevnách," připomněl Radoslav Vlk, náměstek ředitele rožnovského skanzenu pro odbornou činnost. Právě proto má podle něj cenu Libušín obnovit, byť jako vědeckou kopii.
Dokumentace, která se týká tvorby Dušana Samo Jurkoviče, je v centrálním archivu v Bratislavě.
„V devadesátých letech jsme s tamními pracovníky spolupracovali, když se připravovali projekty obnovy objektů na Pustevnách. Máme tedy opisy některých listin, projektů a návrhů v našich fondech," řekl Radoslav Vlk. Na dřívější spolupráci chce podle něj muzeum i nyní navázat.
„Abychom si porovnali původní projektovou dokumentaci, barevnost prvků či jestli se něco neopomenulo nebo je třeba rozšířit," vysvětlil Vlk.
