Na stopy vlka narazili ochránci přírody také na severu CHKO Beskydy, stopy dalších dvou zvířat objevili i v Moravskoslezských Beskydech.

„Přítomnost medvědů se nepotvrdila ani v CHKO Beskydy, ani v javornické části CHKO Kysuce. Neznamená to však, že zde medvědi nežijí. Je pravděpodobné, že se v zimě zdržovali v nepřístupných horských lokalitách,“ vysvětlila Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Ještě na podzim o sobě ale dával vědět mladý medvědí samec, který opakovaně působil škody na včelstvech v horách v blízkosti Rožnova pod Radhoštěm.

„Později se přesunul do odlehlejší části Beskyd, kde, jak předpokládáme, stále žije,“ uvedla zooložka Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy, která každoročně koordinuje mapování velkých šelem.

Žádné zprávy nejsou ani o medvědici Emě, jejíž pohyb ochránci přírody v minulém roce pět měsíců sledovali pomocí telemetrického obojku. Toho se ale šelma později dokázala sama zbavit. Podle Dany Bartošové se Ema přesunula z Beskyd na Slovensko.

„Je potěšující, že rysi, vlci a medvědi dokážou žít i v tak ‚přelidněných‘ horách, jako jsou Beskydy. Početnost těchto šelem na okraji Karpat ale není a nikdy nebude velká, pro zdejší horskou přírodu je ale jejich přítomnost zásadní,“ zdůraznila zooložka.

Proto je podle ní třeba důsledně chránit jednotlivé šelmy i jejich životní prostředí. „Neméně důležité je zabezpečit fungující migrační koridory, kterými putují do Beskyd z početnějších slovenských a polských populací,“ doplnila Dana Bartošová.

Mapování velkých šelem v Beskydech se konalo v únoru. Zúčastnilo se ho na sedmdesát profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Organizovala je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy, k akci se připojilo Hnutí DUHA.

Sčítání šelem se uskutečnilo již po šestatřicáté, letos podruhé se mapoval i výskyt šelem v CHKO Bílé Karpaty. Ve stejné době se monitoroval pohyb rysů, vlků a medvědů na slovenské straně hor, na území CHKO Kysuce.

„V monitoringu šelem je třeba pokračovat, protože zjištěný počet zvířat je pro nás vodítkem, jak se jim v našich horách daří. Náš monitoring proto probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně,“ doplnil Michal Bojda z Hnutí Duha Olomouc.

Výsledky mapování se ukládají do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využívají se při rozhodování v ochraně přírody. Svá vlastní pozorování může ochráncům přírody zasílat i veřejnost na e-mail stopy@selmy.cz.

Kde se vzácné šelmy pohybují?

Na důkazy o výskytu rysů narazili stopaři na tradičních místech v CHKO Beskydy, jako je Čertův Mlýn, Kněhyně, Smrk, Lysá hora či Travný, také v lesích kolem vodárenské nádrže Šance a v pohraniční části Beskyd (Bílý Kříž – Malý Polom). Další jedince zaznamenali v Javorníkách, kde se rozsáhlejší rysí teritoria nacházejí na slovenském území.

„Potěšující bylo zjištění rysa ve Vsetínských Beskydech, protože v předešlých letech se zde tyto šelmy objevovaly vzácně,“ upozornila Kateřina Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Naopak bez pozitivní nálezů zůstal severovýchod Moravskoslezských Beskyd a Veřovické vrchy na západě CHKO, ačkoliv tam rysi mají srovnatelné podmínky. Kromě chráněných šelem a běžných druhů (jelen, srnec, zajíc, veverka, liška, kuny, jezevec a další) zaznamenali ochránci přírody i výskyt dalších vzácných živočichů: vydra říční, tetřev hlušec, jeřábek lesní, puštík bělavý, krkavec velký, ledňáček říční. Na sousedním území CHKO Kysuce pozorovali i pár orlů skalních.

Škody způsobené chráněnými živočichy narůstají

Škody, které na majetku způsobí zvláště chránění živočichové, proplácí poškozeným na základě zákona stát. Rada Zlínského kraje už letos schválila proplacení náhrad škod způsobených vlkem, ale také bobrem evropským, vydrou říční či kormoránem velkým. Celkem se jedná o sumu 1,3 milionu korun.

„Jednalo se o škody způsobené zejména na nesklizených polních plodinách a rybách,“ uvedla Margita Balaštíková, krajská radní pro životní prostředí a zemědělství.

Kompenzaci ve výši 780 tisíc získá společnost Plemenářské služby z Otrokovic, Českému rybářskému svazu kraj proplatí 172 813 korun, společnosti Rybářství Haška 324 374 korun a chovatelce ovcí z Horní Lidče 10 500 korun.

Uplatnění nároku na náhradu škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy upravuje zákon č. 115/2000 Sb. V roce 2018 Zlínský kraj na základě tohoto zákona proplatil celkem 649 990 korun, z toho za škody způsobené vydrou 265 322 korun, bobrem 184 523 korun, medvědem 170 345 korun a vlkem 29 800 korun.

V roce 2019 již dosáhla celková proplacená částka výše 2 436 302 korun. Za škody způsobené bobrem 888 536 korun, kormoránem 589 836 korun, medvědem 300 760 korun, rysem 9 500 korun, vlkem 218 285 korun a vydrou 429 385 korun.