Stabilita podloží na Hanžlově se zhoršila po jarních záplavách v roce 2006. Při plánování nutných oprav tak bylo nutné spolupracovat s geology. Domy mají hlídat kontrolní terčíky. „Ty budou kontrolovat otřesy při stavebních pracích a monitorovat možné poškození," vysvětlil projektant Jiří Tomeček.

Posuny půdy trápí Valašsko staletí

Další postup radní projednali přímo s tamními obyvateli. Rekonstrukci silnice radní rozdělili do dvou částí. Ta první má začít už v příštím roce. „Začátek plánujeme od června do listopadu. Druhá etapa bude následovat v dalších letech," vysvětlil místostarosta Petr Kořenek.

Během oprav bude cesta úplně uzavřena. Silnice je totiž úzká a navíc se pod ní nachází rozvody energií a kanalizace. „Po domluvě s jejich vlastníky mají být přeloženy všechny najednou. Přístup k rodinným domům vyřeší dřevěné lávky," uvedla mluvčí města Jana Čadová.

Noční můrou pro radní bude hlavně dostupnost záchranných služeb v době oprav. Žádají proto místní o spolupráci a pochopení.

Sesuvy trápí Vsetínsko několik staletí. Vůbec první zdokumentovaný případ v regionu však pochází až z roku 1919. V Hoštálkové tenkrát došlo k masivnímu posunu půdy, který poškodil několik domů a vytvořil malé jezero.

Proč k nim na Vsetínsku dochází, vysvětluje geolog Jaroslav Ryšavka. „Půda se tady většinou dává do pohybu kvůli zvyšování hladiny spodních vod po dešti. Podloží na Valašsku je navíc tvořené flyšovými horninami. Ty jsou k sesuvům více náchylné," řekl Ryšavka.

Může za to hladina spodní vody

Přímo ve Vsetíně se za posledních dvacet let objevilo sesuvů velké množství. Například v Janišově, nad Hrbovou, Za Díly, na Bobrkách, v Hlubokém či dokonce v Panské zahradě. Kde se svahové nestability nachází se mohou lidé podívat na mapovém serveru České geologické služby.