Organizátorům, kteří v loňském roce museli závod zrušit, letos naopak počasí přálo. Sněhu bylo dostatek a všichni účastníci si pochvalovali slunečné počasí.

„Sněhu je rok od roku méně a my do poslední chvíle váhali, zda se závod pojede nebo ne," prozradil předseda Klubu českých turistů Vsetín Jiří Homolka, který si posteskl, že v posledních letech se padesátka běží vždy až ve druhém plánovaném termínu.

Ještě, že poslední dny mrzlo

Situaci konzultovali pořadatelé s Horskou službou Beskydy. „Měli jsme trochu štěstí, že v posledních dnech mrzne, jinak by v poslední části závodu nebylo na čem jet," přiznal Jiří Homolka.

Celkově se závod podle běžkařů povedl. Už od rána svítilo na hřebeni sluníčko. Že bude ale taková zima, čekal jen málokdo. „Počasí vyšlo parádně. Od rána bylo krásně. Stopa byla projetá a nepotkali jsme ani moc cizích běžkařů, kteří k nám nepatřili," dodal Homolka.

Nejrychlejší závodníci dojížděli do cíle, tedy na základnu Klubu českých turistů Vsetín, mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou.

Nejrychlejší z nich, teprve dvatřicetiletý závodník ze Vsetína, si padesátku pochvaloval. „Při každém závodě hodně záleží na podmínkách. A dnes to jelo skoro samo. Když jsou horší podmínky, hůř se také jede," podotkl.

Po poledni začali přijíždět další závodníci. Někteří z nich trasu znali dokonale. Jiní přiznali, že chvílemi bloudili. „Přijel jsem závodit z Hranic na Moravě a trasu jsem neznal, takže jsem se dvakrát ztratil. Nakonec mě však dojeli dva závodníci, kteří mě nasměrovali do cíle," prozradil Miroslav Gerhardt, který se o závodu dozvěděl vlastně náhodou z webových stránek Valašského deníku.

Ačkoliv se Miroslav Gerhardt dvakrát ztratil, nakonec dorazil do cíle na druhém místě.

Mezitím, co ostatní závodníci dobíhali do cíle, ti nejrychlejší se po padesáti odjetých kilometrech posilňovali chlebem se škvarkami a sádlem. Na každého běžkaře čekal v cíli také hrnek horkého čaje.

Každý závodník dostal na závěr pamětní list. A všichni souhlasně přikyvovali, že pokud se zadaří, příští rok pojedou znova.