S ním přišel mezi Vsetíňany na listopad 1989 vzpomínat také Ludvík Schmidt, pamětník vsetínských událostí.

Bývalého disidenta zastihl začátek revoluce v polské emigraci

Jak vzpomínáte na listopadové události roku 1989?

Do událostí jsem se zapojil až v prosinci. Od 17. září do 10. prosince jsem byl v Polsku, kde jsem se skrýval před vězením. Nehodlal jsem se podřídit rozhodnutí soudu a odešel jsem do ilegality.

Sledoval jste události doma?

Dostával jsem informace od svých polských přátel. Bylo to ale pro mě stresující. Chtěl jsem se vrátit a co nejdříve být u toho. Dřív to ale nešlo. Bylo to nebezpečné.

Od sametové revoluce uplynulo čtvrt století. Splnila se vaše očekávání?

Já jsem svoji disidentskou činnost vždy považoval za boj za svobodu. To byl můj cíl a toho bylo dosaženo. Myslel jsem si však, že proces k dosažení našich představ je na jednu až dvě generace. Ukazuje se, že to bude trvat déle.

Jak tedy z pohledu uplynulých pětadvaceti let hodnotíte dnešek?

Nelíbí se mi, že nám tady vládnou lidé typu Babiše. Je to hodně o populismu, na který lidé slyší. A například krajskému úřadu ve Zlíně vládnou komunisté se sociálními demokraty. To mi velmi vadí. S tím však nic nenadělám. Chce to čas a trpělivost.

Jak tedy vidíte budoucnost?

Je potřeba si uvědomit, co jsme listopadem 1989 získali. Máme to nejhlavnější, svobodu. Znovu opakuji, chce to čas. Celkově vidím vývoj u nás docela pozitivně.

Klikni na obrázek