Do úvěrů od bankovních domů se zastupitelé nehrnou, někteří raději zvolili půjčku od soukromníků. Snížený zájem o úvěry ze strany malých radnic již zaznamenaly i bankovní domy.

Starostka Mikulůvky Naděžda Geržová si chtěla s optimismem půjčit na jeden z rozvojových projektů 4 miliony korun. Bankovní pobočka konstatovala, že je vše v pořádku a poskytnutí úvěru nic nebrání.

Starostka ale čekala týdny, než úvěr opravdu dostala. Přitom každé zpoždění znamená komplikace. „Bylo to složitější, než jsem čekala,“ kroutila hlavou starostka. Banky si při žádostech doslova proklepli celou ekonomiku obce.

S bankami mají problémy i další malé obce. Aby se úřady příliš nezadlužily, raději o úvěry ani nežádají.

Žádosti jsou totiž poznamenány výpadky v příjmech ze sdílených daní.

„Nechceme se zadlužit, abychom se nedostali do platební neschopnosti. Od státu dostáváme daleko méně peněz než v minulosti. I spoluúčast na projektech je moc drahá,“ uvádí další svízel starosta Leskovce Miroslav Holubec.

Banky obce pečlivě prověřují

Obavy neskrývá ani starosta Bystřičky Zbyněk Fojtíček. Brzy by chtěli začít s výstavbou kanalizace. „Nyní zvažujeme nabídky peněžních ústavů. Uvidíme, co vyjednáme,“ řekl starosta.

S tím, že některé banky jsou vstřícnější než jiné. Jmenovitě je však uvést raději nechtěl. Aby se vyhnuly bankovním tahanicím, raději si obce půjčují od soukromníků.

Například firma stavící v Jablůnce kanalizaci při svých pracích byla tak rychlá, že stačila přečerpat v letošním roce peníze určené na výstavbu o deset milionů.

Aby obec mohla práci zaplatit z peněz určených pro rok 2010 již nyní, vzala si u valašskobystřické firmy Commodum zabývající se dřevovýrobou, úvěr ve výši 2,5 milionu.

„Částka pokryje povinnou pětadvacetiprocentní spoluúčast na projektu. V tomhle jsme v okolí opravdu rarita,“ myslí si starosta obce Čeněk Hajný.

Banky v době krize při rozhodování o úvěrech pro obce a menší města přitvrzují. Mluvčí Komerční banky Monika Klucová potvrdila, že se v současné době počet žádostí obcí o úvěr snížil.

„Samosprávy však nadále patří mezi spolehlivé klienty,“ uvedla. Záleží však na výši majetku, kterým mohou obce ručit, a současnou zadluženost.

„V případě, že se jedná o financování provozních výdajů, případně o financování investice, která nebude vytvářet zdroje potřebné ke splácení úvěru, posuzujeme zejména schopnost rozpočtu generovat dostatečné zdroje ke splácení dluhové služby,“ prozradila mluvčí Pavla Langová z České spořitelny.

Při financování větších investic banky posuzují hlavně rizika, které mohou přinést. Kolegyně z Komerční banky Monika Klucová dodala, že na rozdíl od fyzických a právnických osob si obce půjčují čím dál méně.