Paní Jana Pavelková žije se svými dvěma dospělými dětmi ve Zlíně na Jižních Svazích. Každý rok zaplatí tříčlenná rodina za odvoz odpadu 1500 korun, což je nyní zákonem dané maximum.

Pokud ale schválí parlament novelu zákona o místních poplatcích, může to být od příštího roku klidně dvakrát tolik.

„Před několika lety jsme se smáli a prorokovali, že za chvíli budeme platit i poplatek za kyslík, který dýcháme. A dnes ta doba, zdá se, nastává. Všechno zdražit, zpoplatnit, zavést standardy a nadstandardy. Jenom se jaksi zapomíná, že výplaty nám snad s výjimkou Prahy nerostou,“ mračí se žena středního věku.

Při současném zdražování vody, elektřiny a plynu prý totiž rozhodně nemá peněz nazbyt.

„Žiji od výplaty k výplatě a tohle by byla další rána do rodinného rozpočtu. Naši nejvyšší, kteří prý všechno myslí dobře, se nám zatím arogantně vysmívají,“ kroutí hlavou Pavelková.

Podle oslovených měst a obcí v kraji by ale nemuselo být tak zle. Přestože skutečně o zvednutí poplatků za svoz odpadu v případě novelizace zákona uvažují, nemělo by se ve finále jednat o nárůst vyšší než kolem stokoruny.

Například město Zlín doplácí na každého obyvatele s trvalým pobytem částku 111 korun ročně a nárůst poplatků za odvoz odpadu zhruba v této výši tedy pochopitelně nezavrhuje. „Vše se ale bude odvíjet od nákladů na svoz a uložení komunálního odpadu a také názoru zastupitelů,“ říká mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.

Poplatek za odpad zvýšíme, oznamují předem

Města a obce ve Zlínském kraji musejí na svoz odpadků doplácet ze svého. Pokud projde projednávaná novela, poplatky nejspíš zvednou

Přiznávají totiž, že vybírané poplatky, jež dosud nesmějí převýšit 500 korun ročně, jim ke zpracování odpadu zdaleka nedostačují.

Doplácejí miliony

Poměrně výrazně je tento rozdíl patrný například v Kroměříži, kde dospělí platí za svoz odpadu ročně 492 korun, senioři, děti a studenti o 120 korun méně.

„Na poplatcích za odpady město ročně vybere asi 12,8 milionu. Náklady na provoz celého odpadového hospodářství přitom dosahují téměř 32 milionů,“ upozornil mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna s tím, že mnohamilionový rozdíl musí město dotovat ze svého rozpočtu.

Za prolomení pětisetkorunové hranice by tedy kroměřížská radnice byla ráda. „Uvolnění dosavadního stropu by městům, jako je Kroměříž, pomohlo. Pokud změnu parlament skutečně schválí, určitě na ni budou zastupitelé v dohledné době reagovat,“ připustil Zrna. O částce, kterou by mohli obyvatelé Hanáckých Athén za odvoz odpadu v budoucnu platit, ale zatím nechtěl spekulovat.

Také radnice v Uherském Hradišti musí na svoz odpadů každoročně přispívat z vlastního rozpočtu. Rozdíl mezi poplatkem a skutečnými náklady činil předloni 17 korun na osobu. V rozpočtu města s 26 tisíci obyvateli toto manko udělá své. K navýšení poplatku za odpad tak pravděpodobně dojde. „Konkrétní částku bude stanovovat zastupitelstvo města,“ přiblížil mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.

Platit dvojnásobek? Nehrozí, uklidňují

Zároveň se snaží rozptýlit obavy některých obyvatel, kteří míní, že poplatky by se mohly po schválení zákona zvednout třeba až na dvojnásobek. „Částka je stanovena na základě skutečných nákladů předcházejícího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Že by tedy lidé namísto pěti set platili třeba tisíc korun, je hloupost,“ uklidňuje Pášma.

Ani v Rožnově pod Radhoštěm peníze vybrané od obyvatel svoz nepokryjí. „Město za sběr a svoz komunálního, tříděného a bioodpadu platí ročně 17,7 milionu. V příjmech máme 7,8 milionu z poplatků občanů a další 2,2 milionu tvoří příjmy za tříděný odpad. Rozdíl ve výši 7,7 milionu tedy hradí město ze svého,“ vypočítává mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross.

Neznamená to však prý, že se musejí obyvatelé zvýšení poplatků aktuálně obávat. „V letošním roce určitě ne, zvyšovali jsme daň z nemovitosti. Příští rok je ale otázkou,“ nastínil Gross.

Ve Valašských Kloboukách mají výhodu, že město provozuje vlastní skládku. Díky tomu tamní obyvatelé zaplatí za svoz odpadků méně než v jiných městech. Dospělí 340 korun ročně, senioři, děti a studenti 200 korun. O zvyšování těchto poplatků by ve městě uvažovali pouze v případě navýšení nákladů. „Částka by pak mohla být kolem 400 korun,“ odhaduje místostarosta Martin Janík.

Novela zákona by mohla pomoci také rozpočtům malých obcí. Jako příklad mohou směle posloužit Kelníky na Zlínsku. Podle jejich starosty Zdeňka Džoganika musí zhruba stošedesátihlavá obec doplácet za svoz odpadu každoročně kolem 50 tisíc korun. „To už je pro náš rozpočet poměrně citelná částka, zejména v době, kdy do něj přichází čím dál tím méně peněz,“ poukazuje starosta.

Nyní lidé z Kelníků platí za odvoz popelnic 450 korun ročně. „Dokážu si představit, že by to mohlo v budoucnu být o stovku více, aby nám to pokrylo režii, kterou se svozem máme. Určitě ale nechceme na místních vydělávat,“ poznamenal starosta.

Naopak ve Vlachově Lhotě na Valašskokloboucku o zvyšování finanční zátěže pro obyvatele nechtějí ani slyšet, byť i tam musejí část peněz na svoz vysávat z obecního rozpočtu. „Je to tak deset až patnáct procent nákladů, ale nejde o nijak závratnou částku. Jiné obce jsou na tom hůře. Navíc se nám daří snižovat náklady díky třídění odpadu,“ říká starosta Libor Mana.

Přibude neplatičů

Celá řada měst a vesnic má už dnes potíže s neplatiči za odpad. Pokud skutečně dále navýší ceny za jeho svoz, mají některé z nich strach, že počet dlužníků poroste. „Obavy panují v každém případě. Již nyní máme asi šest tisíc dlužníků,“ konstatuje například mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

Změnu zákona o místních poplatcích, která by městům a obcím umožnila stanovit poplatky za svoz odpadu na základě skutečných nákladů a odstranila dosavadní maximální částku 500 korun ročně na obyvatele, schválili v minulém týdnu poslanci. Nyní poputuje novela do Senátu. Pokud ji horní komora parlamentu neschválí, což je kvůli odmítavému postoji ČSSD a KSČM pravděpodobné, bude o ní znovu rozhodovat Poslanecká sněmovna.