Sucho se podepsalo podle mnohých valašských houbařů také na růstu václavek, či jak se na Valašsku taky říká, kolopeněk. „Byl jsem na ně o víkendu. Nic moc. S bídou na guláš. Na nějaké zavařování či nakládání kolopeněk můžu asi zapomenout," posteskl si Jindřich Babica ze Vsetína.

Stejný názor na letošní václavkovou sezonu má také Luboš Orság z Valašského Meziříčí. „Celá letošní houbařská sezona za moc nestála. Ale na vánočního kubu nasušeno máme a nějaká ta smaženice taky byla," poznamenal vášnivý houbař. Spolu s dalšími houbaři i on tvrdí, že v současné době souběžně rostou letní i podzimní houby. „Byli jsme o víkendu v lese mezi Semetínem a Hošťálkovou. Našli jsme jen jeden menší trs václavek. Zato hřibů a holubinek až tak málo nebylo. Houbovou omáčku i polévku už máme za sebou," pousmál se Vsetíňan Zdeněk Mrnuštík.

Za ne příliš vydařenou považují letošní houbařskou sezonu také botanici. Nepříznivou situaci sice podle nich zlepšily nedávné deště, ale na výrazné zvýšení růstu jedlých hub to nevypadá. Potvrdila to mimo jiné také botanička Muzea regionu Valašsko Lucie Grohmanová. „Vývoj počasí pro růst hub nejenom na Valašsku je opravdu nepříznivý. Podepsalo se to i na václavkách, kterých v tuto dobu bývá v lesích mnohem více. Podmínky pro růst hub letos nejsou nejvhodnější," vyjádřila se Lucie Grohmanová.

Méně zdařilou houbařskou sezonu vnímá také jeden z nejznámějších mykologů Jiří Polčák z Přerova. „Na Valašsko jezdím na houby velmi rád. Letos je to pravda trochu slabší, ale dají se najít," poznamenal.

Podle něj rostou v těchto dnech hlavně podzimní houby. „Najít ve valašských lesích je nyní možné ryzce smrkového, čirůvku fialovou, ale také hřib smrkový, křemenáč osikový a další. A samozřejmě také václavky," prozradil vášnivý houbař.

Právě václavky začínají teprve růst. „Dlouho to ale nepotrvá. Přibližně týden. Ideální bude vydat se pro ně do lesa o tomto víkendu," poradil Jiří Polčák.

Václavka obecnáKlobouk má v průměru 2–15 cm. 
V mládí je vyklenutý, později se zplošťuje a ve stáří může být až prohnutý. Barva václavky je medově žlutá až tmavě hnědá, třeň měří 5–15 cm. Prsten je vždy zřetelný. Lupeny jsou v mládí bílé, časem hnědnou. Dužnina je bílá, vůně silná, nasládlá. Václavky obyčejně rostou ve velkých trsech na odumřelých kmenech stromů či pařezech.