Rozhodně můžeme říci, že to nebyla kometa, která bývá tak často nad betlémy zobrazována. Jednak komety nikdy neměly „dobrou pověst". Byly považovány za posly špatných zpráv, válek, epidemií cholery a moru. A pak také komety byly už v těch dobách sledovány, a žádná jasná kometa v období předpokládaného narození Ježíše Krista na obloze pozorovatelná nebyla.
Dnes už také docela dobře víme, kdy a jak se kometa nad zobrazení scény Ježíšova narození dostala. Může za to italský malíř Giotto di Bondone, který se počátkem čtrnáctého století při tvorbě fresky Klanění tří králů v padovské kapli nechal nejspíš inspirovat svým zážitkem z návratu jasné (Halleyovy) komety v roce 1301.
Kometu jsme tedy vyloučili. Stejně dobře můžeme ze seznamu možných kandidátů vyřadit i náhlé vzplanutí některé z hvězd v podobě supernovy. Tato událost by také jistě neunikla pozornosti starověkých astronomů a našly by se po ní stopy v jejich záznamech.
Asi nejsprávnější vysvětlení navrhl již Johannes Kepler, slavný astronom rudolfínské doby. Ten v prosinci roku 1603 pozoroval na obloze konjunkci, tedy těsné úhlové přiblížení dvou velkých planet Jupiteru a Saturnu. Napadlo ho zpětně propočítat, zda v období kolem počátku našeho letopočtu také nenastalo takové postavení planet. Zjistil, že právě v době Ježíšova narození došlo k velké konjunkci, kdy se setkání Jupiteru se Saturnem opakovalo zhruba během půl roku třikrát za sebou. Taková událost jistě nemohla uniknout babylonským hvězdopravcům a možná právě ona přivedla tři mudrce nebo snad krále k místu Ježíšova narození.
Ať už to s tou Betlémskou hvězdou bylo jakkoliv, chci vám nejen za sebe, ale i za celou Hvězdárnu Vsetín popřát krásné prožití svátků vánočních a hodně zdraví, štěstí a úspěchů v nadcházejícím roce 2013.
Autor: Martin Leskovjan, Hvězdárna Vsetín
