Malovaná vajíčka se původně v souladu s prastarými představami o životě a smrti, o posmrtném životě či znovuzrození kladla mrtvým do hrobu.
Nejstarší doklad zdobených vajíček na našem území pochází právě z hrobu, a to z 11. století z oblasti Břeclavska na jižní Moravě, kde byly nalezeny skořápky původně černé či červené barvy s rytým geometrickým ornamentem.
Vlivem křesťanství ovšem během 11. století původní účel zdobeného vejce jako obdarování mrtvým zeslábl, zato postupně zesílil jeho význam jako dar živým.
Ten se nejvíce uplatnil o Velikonocích – svátcích oslavujících obnovu života. Ať už ve smyslu lidové víry, kdy se připomíná znovuzrození přírody, tedy příchod jara, a vejce je zdůrazňováno jako symbol rodícího se života, plodnosti a růstu, anebo ve smyslu křesťanství, které oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, zde je zase akcentováno vejce ve významu znovuzrození.
Magická moc vajíček se ještě znásobovala barvením a zdobením vzorovými motivy. Základní bylo barvení na červeno. V lidovém prostředí totiž byla červená symbolem síly, života a zároveň ochrannou barvou odpuzující škodlivé síly. V křesťanství zase znamenala památku na prolitou Ježíšovu krev. Od červené barvy je dokonce odvozeno pojmenování pro zdobená vajíčka – kraslice (ze staroslověnštiny, kdy krásný znamená červený).
Více než stovka malovaných vajíček nejrozmanitějších barev, zdobených nejrůznějšími technikami, a to nejen z Valašska, ale i z ostatních regionů republiky, bude ke zhlédnutí ve vsetínském zámku na výstavě, která bude otevřena na velikonoční akci Velikonoce na zámku 17. března 2013. Chcete-li se ale pochlubit vlastními výtvory, pak neváhejte a přihlaste se do soutěže O nejpěknější malované vajco. Více na www.muzeumvalassko.cz
Autor: Milada Fohlerová, etnograf, Muzeum regionu Valašsko, Vsetín
