„Práce je dost. Od června dokonce opět nastoupili lidé, kterým loni na konci listopadu skončily smlouvy," nastínila.

Zda se zakázky pohrnou i v budoucnu, se podle ní nedá odhadovat. Lidé však mají smlouvy až do konce roku. „Přeci jen ale doufáme, že největší hrůza je už za námi," podotkla.

Optimistické zprávy potvrzuje také vedoucí karolinského provozu Jiří Morávek. „Se zakázkami jsme na tom dobře, doufejme, že se situace už ustaluje," zmínil. Zda se pozitivní vývoj udrží i do budoucna, se nedá předpovědět. Podle zkušeností vedení skláren je zakázek přes léto a na podzim více, v zimě už nastává útlum. Také to bylo důvodem zatím posledního hromadného „odcházení". Na konci listopadu skončily smlouvy zhruba dvaceti procentům zaměstnaných. „Bylo to tu hodně napjaté. Nikdo se s nikým nebavil. Někteří pak neprodloužení smlouvy obrečeli, jiní se s tím smířili," popsala tehdy jedna ze zaměstnankyň, která si nepřála uvést své jméno.

Přesto měl konec roku zároveň i optimistickou dohru. Pár dnů před Štědrým dnem některým na účtech přibyly i desetitisícové částky. Jednalo se o odstupné a nevyplacené výplaty, které měli skláři obdržet už před třemi lety při uzavření podniku a hromadném propouštění.

Náhlý nárůst zůstatku na účtu mnohé mile překvapil. Přestože je nikdo nekontaktoval s tím, že by peníze měli obdržet.

„Nečekala jsem to. Původně jsem si myslela, že se jedná o nějakou chybu. Bavila jsem se ale s bývalou kolegyní z práce, a ta řekla, že podobně jsou na tom i ostatní," popsala před časem jedna z bývalých sklářek, osmačtyřicetiletá Marie.

Karolinské sklárny obnovily výrobu v srpnu roku 2009. Od té doby zaměstnance střídavě nabírají a zase propouštějí. Jejich počet záleží zejména na množství zakázek a tudíž i práce.