„Letos na konci června odejdu do důchodu,“ oznámila před časem ředitelka Diakonie ČCE Dobromila Krupová. Žena, která zde působila osmnáct let, už zná jméno své nástupkyně. Nahradí ji dosavadní ředitelka místní Charity Zdislava Odstrčilová, jež byla mimořádně úspěšná při získávání státních a evropských dotací na projekty zaměřené na pomoc sociálně potřebným nebo jinak znevýhodněným lidem.

„V Charitě pracuji desátý rok. Cítila jsem, že po takové době potřebuji změnu. Věřím, že to bude prospěšné pro obě strany,“ komentuje rozhodnutí Odstrčilová. Změna přitom mohla být v jejím případě ještě výraznější. „Vystudovala jsem matematiku. Bez práce v sociálních službách si ale život neumím představit,“ přiznává.

Do konkurzu se přihlásilo osm uchazečů. Ředitelka Charity z něj vyšla nejlépe. „Je to silná osobnost a velmi schopná manažerka. Byla ze všech uchazečů nejlepší,“ potvrzuje vrchní sestra Lenka Kostelná, která byla členkou výběrové komise.

Nová ředitelka stane před staronovou výzvou. Z neustále slábnoucích finančních pramenů musí zajistit peníze na sociální služby pro klienty, kterých naopak přibývá. Kromě toho přemýšlí, jak rozsah služeb rozšířit. „Chci se zaměřit například na podporu volnočasových aktivit seniorů,“ naznačuje Odstrčilová.

Do Diakonie nastoupí prvního října. Vrchní sestra bude od července do září prozatímní ředitelkou. „Hlavním úkolem bude zajistit běžný provoz. Vzhledem k čerpání dovolených to bude o poznání náročnější,“ uvědomuje si Kostelná.

Zdislava Odstrčilová má pro odklad nástupu do Diakonie ČCE vážné důvody. „Olomoucké arcibiskupství teprve před několika dny vyhlásilo výběrové řízení na obsazení místa, z něhož odejdu. Nějaký čas také potrvá, než svého nástupce seznámím s provozem a funkci mu předám. Kromě toho potřebuji dovést do konce sloučení naší Charity s dalšími dvěma,“ vysvětluje.

Dosud samostatné Charity ve Valašském Meziříčí, Rožnově pod Radhoštěm a Valašské Bystřici se počátkem roku sloučily do jedné organizace s osmdesáti zaměstnanci a patnácti poskytovanými službami. „Předchozí struktura byla nepřehledná, tahle se shoduje s územím děkanátu v Zubří. Kromě toho větší Charity si u svých dodavatelů mohou sjednat výhodnější podmínky a tím ušetřit,“ tvrdí Odstrčilová.

Mají přání: Chtějí zemřít doma

Říká se tomu specializovaná domácí paliativní péče. „Umírajícím lidem umožňuje odejít z tohoto světa doma, v kruhu svých blízkých,“ vysvětluje vrchní sestra valašskomeziříčské Diakonie ČCE Lenka Kostelná.

Kromě rodiny bývají umírajícím nablízku také lékař, zdravotní sestra, sociální pracovník, psychoterapeut a duchovní, kteří je podle potřeby navštěvují.

V meziříčské Diakonii ČCE a hospici Citadela začali tuto službu poskytovat před půl rokem. Zdejší zaměstnanci už obrazně nebo doslova drželi za ruku v posledních chvílích jejich života šest lidí. Mnoho dalších by takovou možnost uvítalo. I naplnění prostého přání zemřít doma ale něco stojí.

Tento druh péče jen zčásti podporují Zlínský kraj a zdravotní pojišťovny. Otázkou je, jak dlouho jejich podpora vydrží. „Naše zákony specializovanou domácí paliativní péči neznají. Je proto obtížné rozvinout ji do podoby, která je v jiných zemích obvyklá.
Diskuze se vedou zejména o úhradě její sociální složky a zdravotní ošetřovatelské péče,“ říká ředitel hospice Miloslav Běťák, jenž věří, že zákonodárci nejasnosti okolo financování brzy vyřeší.