„Dobrý den, volební komise," hlásí do zvonku u jednoho z bytových domů dvojice komisařů. O malý okamžik se jim se zabzučením otevírají vstupní dveře.

O dvě patra výš už ve dveřích čekají připraveni manželé Ondrovi. Nejprve se prokážou občanskými průkazy a dostávají obálku s lístky kandidátů. Aby měli soukromí, zmizí na chvíli za dveřmi. O chvilku později odevzdávají hlas do urny a jde se zase o dům dál.

Stejným způsobem pokračují komisaři celý den. „V komisi jsem od prvních voleb po sametové revoluci. K přenosné volební urně jsem se přihlásila dobrovolně," prozrazuje Zbyňka Sýkorová. O zábavu někdy prý nouzi nemají.

„Většinu lidí známe už dlouho, jsou to totiž starousedlíci, takže se s nimi vždy pobavíme. Se psy naštěstí problémy nemáme, protože v našem okrsku nemáme rodinné domy a tak mají lidé maximálně malé psíky," vysvětluje Sýkorová.

Mezi nejstarší voliče, ke kterým musí dvojice dojít, patří téměř pětadevadesátiletá Marie Mynaříková. „Na tu ale někdy musíme čekat a zvonit víckrát. Bývá totiž zabraná do facebooku a chatování na internetu," říká Radovan Kocúrek.

Kromě bytů mají za úkol obejít voliče v nemocnici. „Nahlášených odtud máme šedesát zájemců. Ale může se to klidně změnit. Mohli být třeba propuštěni domů, přesunuti do jiné nemocnice a nebo dokonce zemřít," krčí rameny Kocúrek.

K pacientům v nemocnici se dostanou i přesto, že je v současné době kvůli chřipkové epidemii návštěvám uzavřená. „Jen na infekčním oddělení nás oblečou do nemocničních plášťů a musíme si nasadit roušky," popisuje obvyklý postup Kocúrek.

To nakonec potvrzuje i mluvčí nemocnice Lenka Plačková. „Na ostatních odděleních žádné speciální opatření nebudou třeba. Možná pouze trochu upravíme pokoje," uzavírá Plačková.