Michal Jančár strávil většinu svého dosavadního života v Leskovci, kde žil se svými rodiči. Před čtyřmi lety se ale rozhodl osamostatnit.

Od denního stacionáře se dostal k podnájmu bytu v domě s pečovatelskou službou až k vlastnímu bydlení ve Vsetíně. „Více než rok už bydlím ve svém. Je to lepší, už jsem potřeboval změnu,“ říká Michal Jančár.

S pomocí kamarádů si našel zaměstnání, pracuje z domu pro internetový obchod s hudebními nástroji a hudebninami. Díky tomu může splácet úvěr, za který si svůj byt pořídil.

Už v dětství v sobě objevil také umělecké sklony. Jeho největším koníčkem se stalo malování. Kvůli dětské mozkové obrně je sice takřka nepohyblivý, s touto překážkou se ale vypořádal po svém. Obrazy maluje ústy. „Aktivněji jsem se malování začal věnovat od roku 2003. Předtím jsem si jen tak kreslil na papír. Ty nejstarší kresby už ani nemám,“ zamýšlí se Michal Jančár.

Inspiraci pro olejomalby hledá ve fotografiích míst, která navštívil nebo která se mu líbí. Mezi necelou třicítkou jeho obrazů tedy převládají zejména krajiny a přírodní motivy. Některé malby odrážejí také jeho další zálibu. Tou je metalová hudba. „Nemaluji každý den, jen když mám náladu. Když mě to ale chytne, vydržím u plátna třeba i do půlnoci nebo jedné hodiny ráno,“ usmívá se rodák z Leskovce, který hotová díla podepisuje uměleckým pseudonymem MIJA.

Svému koníčku se navíc věnuje s obdivuhodnou pečlivostí. „Neskončím dříve, než se mně samotnému obraz líbí,“ zdůrazňuje třiatřicetiletý Michal. Dokončení jednoho plátna tak mnohdy zabere i několik týdnů či měsíců. Na výsledku je to ale znát. Nezasvěcený člověk nepozná, že autorem díla je takřka nepohyblivý umělec, který při malování drží štětec v ústech.

Velmi pochvalně se o první samostatné výstavě Michala Jančára vyjadřoval také vsetínský nakladatel a galerista Dalibor Malina. „Komorní výstava není jen svědectvím o tom, že je autor schopen malbu fyzicky zvládnout i přes svůj handicap. Svědčí i o nesporném talentu,“ hodnotil Malina.

Podle jeho slov je to zřejmé zejména u krajinomaleb. „Michal Jančár se nespokojuje jen s povrchní vizualizací krajiny, ale prokresluje i její hloubku. Je cítit, že vládne štětcem téměř jako malíř,“ chválil Malina.

Dodal, že mezi lidmi s tělesným postižením je výjimkou. „Viděl jsem málo takto kvalitních prací od člověka s takovým handicapem. Je vidět, že malování pro něj není jen výplní volného času, ale prostředkem pro zachycení svých pocitů a prožitků,“ řekl Malina.

V těchto dnech je devatenáct jeho obrazů k vidění v budově obecního úřadu v Leskovci. S nápadem vystavit je přišel zastupitel Marek Koňařík, jak sám říká poté, co tvorbu Michal Jančára zaregistroval na sociální síti Facebook. „Byla by škoda malby neprezentovat. Proto jsem navrhl uspořádat vůbec první vernisáž v Leskovci při příležitosti oslav šestistého padesátého výročí vzniku obce Leskovec,“ uvedl Koňařík.

Podle jeho slov se na přípravě výstavy podílela celá řada lidí. „Sponzorsky se nám také podařilo zajistit dataprojektor, stojany k obrazům a podložky pod malby samotné. S vizuální stránkou expozice si dala práci rodačka z Leskovce Petra Rajková,“ přiblížil Koňařík.

O výstavu je podle jeho slov velký zájem. Svědčí o tom i fakt, že řada obrazů již je zadána nebo prodána. Výstava potrvá ještě do poloviny srpna.