S prostornými okraji měří jen dvanáct krát patnáct metrů.

„Každému se bowl zdá být malý. Po protestních peticích obyvatel z protějšího břehu řeky a novinových článcích, které o skateparku vyšly, se nelze divit. Kdyby lidé věděli, jak bude bowl vypadat, žádné petice by nepsali,“ tvrdí jeden z valašskomezi­říčských průkopníků skateboardingu Jan Rafaj.

Do budoucího skateparku chodí každý druhý den, aby zaznamenal, jak stavba pokračuje. „Snažím se zachytit jeho příběh. Fotky zveřejním na facebooku. Třeba někomu poslouží jako návod, jak si takový bowl postavit,“ říká Rafaj, jenž pomáhal vybrat vhodné místo a podílel se také na přípravě projektu.

Stavba skateparku za více než jeden a půl milionu korun vrcholí. Bowl je téměř hotový, zbývá dokončit okraje a provést terénní úpravy. „Zkušební provoz zahájíme v polovině srpna. Přestože areál budou od okolí oddělovat hliněný val a dřevěná palisáda, pozveme hygieniky, aby změřili hladinu hluku,“ informuje místostarosta Jiří Pernický.

Vyznavači kolečkových prkýnek a bruslí se těší na první jízdu. „Je to největší stavba svého druhu u nás. Beton je navíc rychlejší než dřevo, které se používá při stavbě krytých bowlů. Budeme se muset naučit na něm jezdit,“ přiznává Rafaj.

S přáteli založil občanské sdružení, které bude o areál pečovat. „Budeme ho provozovat, aby s ním město mělo co nejméně starostí,“ vysvětluje iniciátor skateparku. Společně s radnicí už přemýšlí nad jeho rozšířením k sousednímu Huťskému lesíku.

„Mohly by tam vyrůst klopené zatáčky a další překážky pro skateboardisty, bruslaře a jezdce na terénních kolech. Kvůli nižšímu hluku by byly z betonu nebo dřeva a daly by se převážet, aby posloužily při exhibicích mimo skatepark,“ uvažuje místostarosta. Skateboardisté by další rozvoj areálu uvítali. „Bude nutné zpracovat projekt a sehnat peníze. Myslím, že je to otázka vzdálené budoucnosti,“ odhaduje Rafaj.