Nároky se ale zvyšují, ubytovaní požadují kvalitní služby a komfort. Polevit se nevyplácí. O návratu pod stany i super moderních karavanech se rozpovídal v rozhovoru pro Deník Roman Stupka.

Co jste zažili od roku 2016, kdy jste kemp poprvé otevřeli? 

Bylo to tu vybydlené, dali jsme kemp dohromady a lidi pořád přibývají. Nárůst je letos stonásobný oproti první sezoně. Musíte ale lidem pořád nabízet kvalitní služby.

Čím je to dané? 

Mění se požadavky, karavany jsou dnes klimatizované, což vyžaduje více přípojek. Lidi chtějí kvalitní gastro služby, zdokonalujeme jídlo a vracíme se k tradiční české kuchyni. Nesmíte zapomínat na děti a také jim nabídnout zábavu.

Kdo jezdí do Ranče na Bystřičku nejčastěji? 

Nejvíce je Čechů. Od loňska ale registrujeme návštěvy z Colorada, Argentiny, Ruska a Polska, navštívili nás Švýcaři i Holanďané. A začali jezdit mladí. Chtějí poznávat Česko. Přibrzdila je trochu Sázava a řeky v Čechách, ale už pomalu pronikají i na Moravu. A hodně jezdí Slováci. Jsou to jednotlivci, nebo páry či rodiny s dětmi? Rodiny s dětmi též začínají, ale jezdí třeba partie osmi lidí na starých motorkách. Vydají se z Německa a poznávají krásy Valašska.

Jak je to s trampingem a třeba s přípravou jídel na ohni? 

Cizinci vyhledávají hlavně českou kuchyni, kterou jim umíme nabídnout v naší restauraci. Češi se vrací k tradici kempování. Rozdělají si oheň, opečou si špekáček a učí to své děti. Spousta čtyřicátníků říká, že tu jezdili, když byli malí a teď tu začínají vozit své děti. Učí další generaci kempování, to je super.

Jezdí spíše pod stany, nebo se rozmáhá fenomén pohodlí v karavanech? 

Karavanů jezdí dost, ale jsou tu na jednu dvě noci a jedou dál. Stanů je určitě víc a zůstávají i pět nocí. Máme tu jednoho důchodce trampa, který tu bývá pod stanem tři týdny v kuse. Přijede týden před festivalem Starý dobrý western a zůstává další dvě neděle. A co úplně ortodoxní trampi, nevymřeli ještě? Občas se tu ukážou trampíci, kteří prochází republiku. Zatoulají se k nám, přinesou si malý lihový vařič, vytáhnou konzervy a vaří.

A ostatní, jak to mají s vařením krom opékání špekáčků?

Většinou si ubytovaní dovezou gril, přes den na výletech pojedí v restauraci a tady večer grilují. Grilování se nosí hodně.

Vzpomněl jste vymazlené karavany. V čem spočívá ten luxus? 

Navštívil jsem hodně karavanů. Byl tu jeden, který stál dva a půl milionu korun. Ten tam měl úplně všechno, od satelitu přes veškerou výbavu, napájení solárními panely, klimatizaci, neskutečné.

Takový člověk zaleze dovnitř a už moc nekempuje, ne? 

To jsou výjimky. Děcka přes den využívají pingpongový stůl, zahrají si s balonem nebo chodí na průlezky. Jinak se u nás hodně hraje. U ohniště se sejdou rodinky, páruje se to tady, někdo popadne kytaru… To jsou lidi, kteří nesedí u počítače. Vyjedou do kempu, dávají se dohromady, seznamují se. Prostě tak, jak to bývalo dřív. A to je super.