Předměty objevil jeden ze spolupracovníků muzea.

„Malý depot (soubor předmětů podobného charakteru – pozn. redakce) pocházející z katastru Valašského Meziříčí představuje první nález nemincového typu z doby římské na území našeho okresu, který se dostal do našeho muzea,“ prozradil archeolog Muzea regionu Valašsko Samuel Španihel.

Podle jeho slov sloužila nalezená spona ke spínání oděvů. Na podobném principu jako dnešní brož nebo zavírací špendlík.

„Protože spony rychle podléhaly módě, jsou pro archeologii jedním z nejvýznamnějších prvků při vytváření chronologických a periodizačních systémů,“ netají Španihel.

Několik spon z mladší doby železné již Muzeu regionu Valašsko mají. Pocházejí z lokalit takzvané Púchovské kultury.

„Aktuální nález označujeme jako sponu typu Amlgren 67/68, kterou můžeme datovat do průběhu 1. století po Kristovi. Typologicky patří do skupiny noricko-panonských výrazně členitých spon,“ popsal archeolog.

Druhá část názvu označuje specifický tvar spon, první odkazuje na místo původu.

Noricum byla římská provincie zahrnující skoro celé dnešní Rakousko, západní část Slovinska a jihovýchodní Bavorsko. Panonie, východní soused Norica, taktéž římská provincie, se rozprostírala zejména na západní polovině Maďarska, východní půlce Slovinska a v okolí Vídně.

Obě sloužily nejenom jako základna pro římské armády, ale také jako obrovské dílny chrlící množství zboží pro obchodování s Germány žijícími severně od Dunaje.

„Naše území, zdá se, nebylo osídlené, ale vzhledem k tranzitní poloze mezi římským jihem, Marobudovou říší v České kotlině a pobaltskými Germány šlo o důležitou obchodní trasu, což dokládají i nálezy římských mincí z Loučky a Zubří,“ vysvětluje Samuel Španihel.

Doplnil, že bronzové odlévané kroužky jsou častým nálezem zejména v severnějších částech Evropy. Mohly sloužit k různým účelům – například jako prvky opasků.