První ročník jsem vynechal, ale za poslední tři roky mi připadá, že toto klání přitahuje do Prlova stále více lidí. A mám pocit, že čím dál více žen. Logické argumenty od zástupkyň něžného pohlaví mi přinesly vysvětlení.

„Jsme tu poprvé. A je to úžasné. Přijely jsme se podívat na pořádné chlapy,“ říkají se smíchem dvě divačky, které vážily cestu ze Zlína.

Nakonec nebyly jen v roli diváků. Vrhly se také do boje v řezání pilou, tak zvanou hrbaňou.

„Na začátku se nám to zasekávalo, ale pak jsme jeli už docela rychle,“ popisuje Lenka Mazurová.

Do soutěže ji vtáhla kamarádka.

„Napadlo jí to spontánně a strhla mě. A já jsem pro každou srandu. Je to adrenalin, parádní zábava,“ dodává rozjařeně.

„Máme rádi dřevo, je tu super atmosféra a dobří lidi. Pořadatelé to mají organizačně parádně zvládnuté a navíc přeje počasí. Člověk aspoň přijde na jiné myšlenky,“ doplňuje spolubojovnice Blanka Kostovská a s výsledkem 49 vteřin je spokojená.

V soutěži zkoušela zabojovat i Natálka Čalová z nedalekého Pozděchova. Tipl bych ji na druhou třídu, pila, na jejímž druhém konci sekundoval tatínek Václav, jí dala zabrat.

„Furt se nám to zasekávalo, už mi to šlo na nervy. Musel to dořezat jakýsi strýc,“ vysvětluje mi důvod nedokončeného díla.

Nezdar byl nakonec ve špatné pile, tu ale pořadatelé pružně vyměnili. Takže nakonec se soutěžící jen hrnuli. Natálčina maminka Darina předvedla výkon, za který by se nemusel stydět leckterý chlap. Užívala si nejen diváckou soutěž.

„Jsem tu každý rok a myslím, že je to divácky lepší a lepší. Je tu super doprovodný program, užijí si i děti,“ pochvaluje si.

V Prlovském drvaři jde ale především o soutěž. V několika disciplínách soutěží amatéři i profíci. Nejstaršího z nich čeká pozítří oslava významného jubilea.

„Bude mi šedesát. Na soutěže normálně nejezdím, chtěl jsem dojet jako divák, ale nakonec jsem si řekl, že si zazávodím a změřím s těmi mladíky síly,“ vysvětluje mi bodrý usměvavý chlapík, kterému kamarádi neřeknou jinak než Herkules.

Jiří Popelka přijel ze Strání, malé vesničky v horách v okrese Uherské Hradiště. Dřevo a práci v lese má v krvi. „Děda dělal ruční těžbu, byly tam poblíž sklárny, kde se topilo dřevem. A já to mám v genech. Navíc jsem introvert, samota mi vyhovuje. V lese mám klid a jsem tam sám svým pánem,“ prozrazuje.

Klidu si ale neužil při soutěži v Prlově.

„V lese na to máte čas a pohodu. Tady je bouřlivá divácká atmosféra. Nejtěžší byla disciplína řez na podložku. Musíte se soustředit a raději nedořezat, než to přetáhnout,“ vysvětluje úskalí jedné z šesti disciplín.

Mezitím se zájmem sleduje ukázku starých motorových pil při práci. Těžké stroje přitahují pozornost všech.

„Toto zažili naši předkové, byla to velká dřina. A stále je, ale já to mám rád, jsem lesem postižený. Pan velebný dodává ovečkám duchovní teplo a já zase to fyzické,“ filozofuje Herkules, Jiří Popelka, nejstarší účastník závodu.

Nezapomene také smeknout před pořadateli, kteří podle něj závod připravili na jedničku.

„Snažíme se, aby lidé z dřevaře odcházeli spokojení. Proto také vymýšlíme doprovodný program, který by byl zajímavý pro všechny. A závodníci se začínají sjíždět z celé republiky. Potkal jsem partu až z Benešova, říkali, že se příští rok přihlásí. Letos nás také podrželo počasí, myslím, že to bylo dobré,“ zhodnotil za pořadatele Tomáš Jančík.

Výsledky Prlovský drvař 2019

kategorie profi:

1. Petr Kodad, Tachovsko

2. Josef Poláček, Zlín

3. Jaroslav Zajíček, Huslenky

kategorie hobby:

1. Petr Migdal, Lutonina

2. Jaroslav Vařák, Prlov

3. Břetislav Stratil, Horní Lhota