Většina lidí by se na Poschlu stěhovat nechtěla. „Za prvé je to daleko od města a byty se zdají málo komfortní. Navíc tamní komunita asi nebude moc příjemná společnost," shodli se například Jiří Labaj a Tomáš Běťák ze Vsetína.

Bydlení na periferii Vsetína s pověstí romského gheta by lidé brali jen v případě krajní nouze. „Při první příležitosti bych raději šla bydlet jinam. Nic proti Romům nemám, ale oni prostě žijí jinak," vysvětluje svůj postoj Ivana Bártková z Horní Lhoty.

Samotní obyvatelé takzvaných čunkodomů na Poschle odmítavé reakce Vsetíňanů nechápou.

„Nemusí se tady ničeho bát. Jen kvůli pár jedincům, se kterými mají zlé zkušenosti, by neměli hodnotit zbytek naší společnosti," nechal se slyšet František Kandra.

On sám by se odtud nestěhoval.

„Máme tam klid, takže jsem spokojený. Jediným mínusem je blízká čistička odpadních vod," dodal Kandra.

Obyvatel mediálně proslulého sídliště na okraji Vsetína se v současné době chystá založit občanské sdružení zaměřené na zlepšení soužití majority s romskou menšinou.

Byty v lokalitě přidělovala bytová komise uchazečům z pořadníku už v březnu. Pět z nich odmítlo. Hrozilo jim proto vyškrtnutí ze seznamu čekatelů. „V dané lhůtě však čtyři z nich doručili na radnici zdůvodnění svého odmítnutí. Nejčastěji to byly obavy z lokality, která je obývaná především romskou komunitou," vysvětlila místostarostka Květoslava Othová

Pátý žadatel o byt odmítnutí nijak neodůvodnil, proto byl z pořadníku vyřazen.

Radní nyní rozhodli přidělování bytů na Poschle pozměnit. „Pokud o ně nebude zájem mezi žadateli z pořadníku, nabídneme je i ostatním. Nesmí ale být dlužníky města," doplnila vedoucí sociálního odboru Alena Beková.

Přidělení bytu bude i v těchto případech nejprve projednávat bytová komise a schvalovat rada města.