Prostor před amfiteátrem u Společenského domu U Pernických uplynulou sobotu zaplnily stánky a na pódiu učinkovaly pozvané soubory. Odpoledne postupně přibývalo návštěvníků, protože se schylovalo k rekonstrukci bitvy, která je už tradičně nejzajímavější částí slavností, kterými ožívá Valašská Bystřice každý rok. „Pro nás místní je to velká událost, i když možná spíš pro chlapy, ale chodím každý rok, protože potkám známé," usmívá se Marcela Lušovjanová, která přišla s dvěma dcerami. Nejmladší, pětiletá Veronika také s přehledem ujistila: „Bitvy se nebojím, i když vím, že budou střílet."

Z Prahy se přijela na slavnosti podívat také Daniela Cibulcová, která tráví na Valašsku dovolenou. „Mám ve Valašské Bystřici rodiče a táta mi říkal, že akce bývá moc hezká. Ještě jsem bitvu neviděla, takže jsme vzali neteř a synovce a vyrazili na program," popsala.

Kolem třetí hodiny se už začali návštěvníci přesouvat z amfiteátru na volné prostranství, kde se měla odehrát i ukázka bitvy ze 17. století s názvem Od Thermopyl k Vídni.

Nejdřív ale sledovali ukázku umění jezdecké skupiny Štvanci, která představovala těžkou tureckou jízdu. Předvedli práci s vlajkami, sekání hlav, probodávání terče i práci s lukem. Kolem čtvrté hodiny začala samotná bitva. Účastnilo se jí 120 lidí včetně žen, členů skupin historického šermu, vojenské historie i pořádajícího portášského sboru. Ozývaly se výstřely z pušek i z děla, a i když byli nakonec Valaši kvůli zradě jednoho z nich poraženi, nevzdali se Turkům lehce.

„Jsem obrovsky spokojený. Stálo to velkou námahu. Spousta našich členů se tady podílí na organizaci. Za vším stojí jejich nadšení a mnozí ani samotnou bitvu neuvidí," uvedl předseda pořádajícího Valašského sboru portášského Libor Fojtů.

„Jedinou odměnou roční přípravy je zájem veřejnosti," dodává jedním dechem. Upozorňuje na to, že účinkovat přijeli také členové různých souborů z Polska i ze Slovenska. „Jsou to naši přátelé, kteří jezdí tradičně. Samozřejmě uniformy nejsou zcela dobové, ale účel to splňuje. Pokud bychom měli přesně vycházet z historie, tak bychom to nezaplatili," směje se Fojtů.

Pro čtenáře Valašského deníku zavzpomínal také na začátky sboru. „Když jsme se poprvé oblékli, slyšeli jsme: 'Podívejte, jdou Portáši!' A v té chvíli jsme věděli, že jsme udělali dobře," vzpomíná portášský hejtman.

Sbor portášů si postupně v regionu získal popularitu. „Mým zájmem je, abychom i na Portášské slavnosti dostali spíš místní umělce. Proto tady vystoupí i Veselá bída. Dřív jsme zvali například Dareband," doplnil Fojtů.

Už teď lákají organizátoři na příští ročník, protože v roce 2017 uplyne 300 let od doby, kdy byl jejich sbor postaven do činné služby.

Autor: Táňa Marková