Jako podklad pro stavbu napodobenin historických valašských stavení, jejíž rozpočet je vypočítaný na přibližně deset milionů korun, slouží zápisy v kronice rodiny Vařáků.

„Postavíme obytnou chalupu s chlévem, vozovnou, stodolou a sklípkem s kovárnou. Chybět nebude ani studna. Dílem areálu se stane rovněž sušírna a včelíny. Potřebné dříví už máme připravené. Stavět začneme s příchodem lepšího počasí," přiblížila starostka Lačnova Marie Vlčková. Podle ní jsou ale již nyní v plném tempu práce na novém informačním centru. To se stane součástí celého pietního komplexu. Vzniká přestavbou bývalé obalovny sazenic. „Nainstalujeme tady expozici věnovanou nejen historii Vařákových pasek, ale také nedalekých slovenských Lázů pod Kohútkou. Ty Němci v období Slovenského národního povstání také vypálili," připomněla lačnovská starostka.

Napodobenina usedlosti, jejíž studii zpracoval architekt Antonín Závada st., a infocentrum vznikají v horní části Lačnova, v místě zvaném Kozina. To je od bývalé pasekářské usedlosti vzdáleno asi čtyři kilometry.

Důvod pro umístění stavby mimo lokalitu Vařákových pasek je ryze praktický. „Nevede k nim silnice," vysvětlila Marie Vlčková.

Současně se stavbou nového pietního místa připomínajícího osud Vařákových pasek dojde také na opravu padesáti informačních tabulí podél naučných stezek. „Jejich trasy spojují Vařákovy paseky s dalšími vypálenými osadami v okolí. Ploštinou, Prlovem a Juřičkovým mlýnem," vysvětlil jednatel Základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí Milan Orálek.

Počínání lačnovské radnice a obyvatel vesnice přijímá veřejnost s povděkem. „Je dobře, že i po tolika letech je na pohnuté události našeho regionu pamatováno. Vařákovy paseky jsou valašským mementem," míní Vsetíňan Antonín Žamboch.

K tragédii na Vařákových pasekách došlo 2. května 1945. Kvůli pomoci partyzánům ze strany starousedlíků obklíčil paseky zvláštní oddíl SS a vypálil tu osm domů. Následující den byli popraveni Jan Polčák, Karel Vařák a František Žák. Nacisté zavraždili i 20letou Růženu Šopovou, která byla u pasekářů pouze na návštěvě. Přímo na Vařákových pasekách přes šedesát let nikdo nebydlí. Poslední chalupy tu byly strženy v roce 1961.