Dokumenty poslouží jako podklady pro získání stavebního povolení na rekonstrukci zničené národní kulturní památky na Pustevnách.

Povolení pracovníci rožnovského muzea v současné době vyřizují. „Není to jednoduché. V Libušíně musí být nové, složité technologie, které musí splňovat dnešní požadavky. Především zápasíme s požárním zabezpečením objektu," řekl technický náměstek Valašského muzea v přírodě Milan Gesierich.

Podle zpracované projektové dokumentace bude nejstarší část Libušína zabezpečovat plynové hasicí zařízení. „Ostatní části pak ochrání takzvaný Springlerův vodní systém. Proto u chaty vznikne také nádrž na dvě stě kubíků vody. Aby se už neopakovalo to, co se stalo," odkázal na více než rok starý ničivý požár Libušína Milan Gesierich.

Stavební povolení by podle něj mohli mít pracovníci muzea v ruce do dvou měsíců. Následně bude potřeba vybrat formou veřejné obchodní soutěže dodavatelskou firmu. „Toto výběrové řízení budeme dělat možná už na konci prázdnin, případně v září," plánuje Milan Gesierich. Záměr Valašského muzea v přírodě je takový, aby se podařilo vybrat dodavatelskou firmu do příštího jara. Hrubá stavba obnoveného Libušína by pak mohla stát už do konce příštího roku.

Z projektové dokumentace vyplývá, že na obnovu chaty Libušín bude potřeba zajistit zhruba 300 kubíků kulatiny. Dřevo navíc musí být specifické.

„Mělo by to být jedlové dřevo z nadmořské výšky nad pět set metrů. A ze zimní těžby," upřesnil Milan Gesierich. Řemeslníci se při stavbě budou držet tradičních postupů. „Co bylo opracováno ručně, opracují opět ručně, co bylo hoblované, bude se hoblovat," ujistil Milan Gesierich.

Kvůli jasným parametrům, které musí kulatina splňovat i zamýšleným postupům, ale zřejmě nebude možné uvést ve skutečnost myšlenku, s níž před nedávnem přišli členové Spolku pro zachování valašských tradic ve Vsetíně. „Chtěli jsme, aby každá vesnice na Valašsku dodala na stavbu Libušína jeden trám. Byla by to v podstatě akce Valaši sobě," řekl Ladislav Jelínek ze vsetínského spolku.

Dřevo na stavbu dodají Státní lesy

S plánem seznámili i pracovníky Valašského muzea v přírodě. Milana Gesiericha myšlenka potěšila, je podle něj hezké, jak se někteří lidé k obnově Libušína staví. Záměr je ale technologicky nerealizovatelný. Hrozí totiž, že každý trám by byl jinak opracovaný, jiné délky, nastaly by problémy se skladováním a podobně.

Navíc dodávku dřeva na obnovu vyhořelého Libušína už dříve rožnovskému muzeu přislíbilo vedení Lesů České republiky.

„S dodáním dřeva počítáme. Valašskému muzeu poskytneme naši maximální součinnost. Jsme připraveni se v případě potřeby i odborně spolupodílet na konkretizaci potřebného druhu, objemu a kvality poptávaného dříví," uvedl už dříve generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Pomoc nabídl také státní podnik Vojenské lesy a statky ČR.

Samotná obnova chaty Libušín do podoby z roku 1925 má přijít na 73 milionů korun. Národní památku zničil na počátku března loňského roku rozsáhlý noční požár. Hasiči uzavřeli vyšetřování s tím, že příčinou byl špatně opravený komín.

Vyšetřování ze strany policie nicméně ještě neskončilo. „Stále ani nevíme, jaké bude plnění od pojišťovny. Od začátku je ale vysoce pravděpodobné, že pojišťovna nebude hradit všechno," uvedl v uplynulých dnech v rozhovoru pro Valašský deník ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.

Mimo plnění podle něj spadá například samozhášecí systém či rezervoár na vodu. Částka vyplacená pojišťovnou podle něj také nedosáhne hodnoty celé obnovy Libušína.