Náklady na něj se vyšplhají nad miliardu korun. Až pětaosmdesát procent z této částky by ale mohla pokrýt dotace.

Odkanalizování by se měly dočkat například Velké Karlovice, Hovězí, Liptál, Lačnov, Polanka nebo Francova Lhota. Ovšem nejen ony, ale také další části Vsetína jako je Horní Jasenka, Malý Skalník, údolí Dlúhé a Za Díly, Vesník, i zbývající části Semetína a Hrbové.

Celkem bude na kanalizaci napojeno devatenáct tisíc obyvatel regionu. Většina vesnic se bude muset zadlužit.

„Máme devět set obyvatel a do stavby budeme muset vložit desítky milionů korun. Na několik let se zbrzdí investice do rozvoje obce,“ vylíčila starostka Lačnova Marie Vlčková.

Také Liptál, který má něco přes tisíc čtyři sta obyvatel, bude muset na patnáct let omezit investice. Přesně tak dlouho totiž bude muset splácet čtyřicetimilionový úvěr. „Kdybychom se ale do projektu nezapojili, nechali bychom zátěž čištění odpadních vod na obyvatelích obce. A to jsme nechtěli,“ vysvětlil liptálský starosta Miroslav Vaculík.

Francovou Lhotu s šestnácti sty obyvateli bude stát odkanalizování třicet milionů korun. I ona se bude muset na patnáct let zadlužit a i zde se zbrzdí investice do obce. „Na první dva roky zcela, poté bychom mohli začít s nejnutnějšími opravami,“ řekl starosta Francovy Lhoty Karel Matůš.

Bečva už nutně potřebuje vyčistit. V létě, kdy je nízký stav vody, v ní plavou už jen splašky. „A nechávat zátěž čištění odpadních vod na lidech by nebylo dobré, když už máme možnost se do projektu zapojit,“ upozornil Matůš.

V nejbližších týdnech by měl být projekt projednán v řídícím výboru Operačního programu životní prostředí, z něhož bude financován.

Jeho schvalování ale začalo už koncem června loňského roku.

„Od té doby byl také připomínkován v Bruselu a vyhověli jsme připomínkám zástupce Evropské komise. V současné době jej projednává Státní fond životního prostředí. Řídící výbor operačního programu by o něm měl rozhodnout v průběhu jarních měsíců,“ přiblížil Jaromír Kudlík, předseda Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, které je investorem projektu.

Dobu projednávání přitom ovlivnila skutečnost, že se při schvalování změnily podmínky. „Jde o to, že musí požadovanou infrastrukturu provozovat Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko samotné, nikoliv soukromá společnost, i když je z více jak devadesáti procent vlastněná obcemi. Proto jsme se zavázali, že infrastrukturu bude provozovat naše sdružení,“ vysvětlil Kudlík.

Splněním této podmínky by tak už nemělo nic bránit schválení projektu.

První etapa projektu Čistá řeka Bečva byla realizována v letech 2005–2006. Dělníci při ní postavili sto čtyřicet šest kilometrů kanalizace v patnácti městech a obcích Vsetínska, dvě nové čistírny odpadních vod a dalších šest jich rekonstruovali.

Čtěte také:

názor šéfredaktora Miroslava Urubka Dobrý den, Valašsko