Hlavní nápor přijde ale až o víkendu následujícím. Tedy před popeleční středou. Nejbujařejší obchůzky čekají Hornolidečsko, kde se dávnou tradici udržují nejpevněji.

Důvodů, proč právě zde, je podle etnografů několik. „Jih Valašska je oblastí, kde se vesničtější, kolektivní život udržel daleko více, než v okolí větších měst Rožnova, Valašského Meziříčí nebo Vsetína," nabídla jedno vysvětlení etnografka rožnovského skanzenu Jana Tichá.

Ve vesnicích na jihu Valašska také lidé daleko více tíhli k zemědělství a přírodě. S tím souviselo také zvykosloví. „Ve městech se rozvíjel průmysl. Navíc například z Rožnovska lidé odcházeli za prací na Ostravsko, což také mělo svůj vliv," mínila Jana Tichá.

Svou roli může sehrávat také víra či vyznání. „Dá se předpokládat, že člověk věřící má i větší vztah ke zvykosloví," řekla etnografka.

Na některých místech Valašska se nadšenci snaží vymizelou tradici obnovit. Předloni například po desítkách let znovu vyrazil masopustní průvod v Zubří. Postarali se o to členové tamního folklorního souboru Beskyd a místní hasiči. „Masopust v Zubří nebyl prý několik desítek let. Začali jsme znovu s tím, že uvidíme, jaký bude zájem lidí. Bylo to velmi úspěšné," líčil po loňském úspěšném průvodu Vítězslav Staňo ze souboru Beskyd.

Prvotní myšlenka obnovy masopustu se zrodila v hlavě jeho souborového kolegy Jiřího Krčmy. „Chtěli jsme nějakou změnu. Lidé v panelácích už o této tradici moc nevědí. A taky jsme se chtěli bavit. Ukázalo se, že lidé chtějí to samé," vysvětlil Jiří Krčma.