Podle Zubíčka někdy péče 
o lesní zvěř provází špatné vzpomínky. Třeba na krutou zimu před deseti lety. „Bylo tehdy přes metr sněhu a zvířata hynula v lese jedno za druhým. Na palouku, kde jsme byli zvyklí vídat i dvacet srnek, jich bylo pět. Dokonce jsme nacházeli i u naprosto plného krmelce jedince padlé únavou," vybavil si šéf myslivců na Vsetínsku.

Podle Michala Zubíčka se myslivci v 92 honitbách v regionu snaží podobným případům předcházet. „S přípravou krmiva na zimu začínáme už 
v červnu sušením sena. Později chystáme takzvanou letninu. Jde o mladé výhonky ostružin, malin a dalších keřů. Ty slouží k přikrmování," vysvětlil myslivec.

V zimě spotřebuje lesní zvěř 300 až 400 tun sena. „Připravujeme ale také jadrné krmivo. Nejvhodnější je oves. Zvláště pro srnčí zvěř, které je tady nejvíce," dodal.

Zvířata přezimující ve valašských horách spotřebují podle myslivce Zubíčka přibližně šest set čtyřicet tun jadrného krmiva. „Musíme ho kupovat. Zaplatíme za něj přibližně tři miliony korun. Platíme je z vlastních zdrojů," prozradil Zubíček.

Přikrmování zvěře není pouze otázkou zimních měsíců. „Začínáme s ním v září. Honitba je totiž v tomto období pro zvěř takzvaně hladná. Obilí je sklizeno, tráva zasychá. Zvěř nemá dostatek energeticky hodnotné potravy," vysvětlil.

Myslivci zabezpečují přikrmování v podzimních měsících především proto, aby si zvěř vytvořila na zimu dostatečné tukové zásoby. „Zima totiž v tomto případě není 
o sněhu. Když zvěř správně přikrmíte na podzim, tak se její trávící organismus přepne do redukovaného režimu 
a skoro celý leden a únor si poradí jen s trochou slámy," přiblížil myslivecký předseda.

Zvláštní kouzlo mají pak pro lovce v zeleném Vánoce. „Krmení zvěře v tyto dny je tradice, ze které má každý myslivec dobrý pocit a spokojeněji si doma užívá vánoční večeře. Je to kulturní a duševní akt, řekl bych," poznamenal myslivec z Valašskomezi­říčska Ladislav Dvořák.

O přikrmování zvěře se ale nezajímají pouze muži v kamizolách. „Chodíme do lesa 
s vnoučaty pravidelně. Vždycky dáváme přes zimu ke krmelcům mrkev, jablka, nebo kaštany. O Vánocích přidáme i nějaké žaludy a pečivo," svěřil se František Soukal z Velkých Karlovic.