Jste nejmladší starostka na Valašsku, jaký je to pocit, zastávat takovou pozici?

Pocit ze starostovské pozice je zatím takový neutřepaný. Je to pro mě nové. Jako v jiném světě.

Co vzbudilo váš zájem o komunální politiku?

Těžko říct. Prvotní zájem u mě vzbudilo až studium veřejné správy na vysoké škole. Studium bylo velmi pestré. Musela jsem obsáhnout mnoho různých témat týkajících se regionálního rozvoje a účastnila jsem se spousty seminářů.

… a nejbližší téma?

Nejbližším tématem mi byl rozvoj venkova, protože sama z venkova pocházím. Už při těchto seminářích jsme jako studenti mohli navrhovat v obcích určité inovace, zlepšení. Některé z nich se dokonce v modifikované podobě zrealizovaly… Na komunální politice mě zase zajímalo hlavně to, že je jakýmsi hnací motorem , který může rozvoj řídit, směřovat a rozvíjet. K politice je ovšem třeba také také komunitu lidí. Není jedinou hybnou silou rozvoje, ale je jedním z důležitých spoluhráčů, a to na významné pozici.

S jakou motivací jste do komunální politiky šla?

Jednak jsem byla nabuzená a plná informací ze školy. Pak je to také spjato s mým životním přístupem. Když si myslím, že bych mohla být někde platná, chci se aktivně přičinit.

Od kdy se dá datovat vaše politická kariéra?

V předchozích čtyřech letech jsem byla zastupitelkou ve Francově Lhotě, vedla jsem finanční výbor. Zajímavé bylo, že druhý nejmladší zastupitel po mně byl o dvacet let starší.

Je pro vás politika spíše výzva nebo poslání?

To je těžká otázka. Nazvat to přímo posláním bych asi nedokázala. Pokud ale něco přijmu za své, pak se to stává mým vnitřním posláním a snažím se co nejlépe dostát svému závazku. Z výzev si tedy tvořím vlastní poslání, abych pro to udělala vše co jsem mohla.

Pomohly vám zkušenosti z předchozího zaměstnání či studia?

Rozhodně ano. Studovala jsem obor velmi blízký, byla to taková průprava pro starosty. Zkušenosti ze studií byly důležité a daly mi mnoho, stejně tak práce ve Vsetíně. A to ze tří důvodů. Jednak jsem se díky práci mohla rozhlížet, jak se vyvíjí a rozvíjí města v Národní síti Zdravých měst v České republice, což bylo velmi inspirativní. Dále jsem byla také částečně, byť jsem pracovala v neziskové organizaci, vtažena do úřadu, kde jsem přišla s veřejnou správou do styku. Pak jsem se také podílela na přípravě a realizaci projektů jak z národních, tak i evropských zdrojů, což byla dobrá škola.

Čeho byste chtěla ve své starostovské kariéře dosáhnout?

Chtěla bych dosáhnout hlavně toho, že si za čtyři roky budu moct říct, že to nebyla marná práce. Udělám proto samozřejmě vše, co bude v mých silách. Mým velkým úkolem zároveň bude připravit obec na to, že i bez dotačních zdrojů se bude muset dále rozvíjet. Chci také, aby mé svědomí bylo po skončení ve funkci stejně čisté, jako na začátku.

Setkala jste se už z předsudky ze strany občanů vůči nízkému věku?

Nesetkala jsem se nikdy s tím, že by mi někdo dal najevo, že bych to kvůli mému věku nezvládla. Myslím, že stejně tak jako nízký věk by mohl být nevýhodou vyšší věk. Oboje má své výhody a nevýhody, plusy i mínusy. Zároveň si uvědomuji, že mi chybí životní zkušenosti, které člověk skládá během života a buduje moudrost.

.. a výhoda?

Výhodou pro mě může být to, že nejsem zatížena sítí vztahů, které si člověk buduje. Ty mohou sice někdy pomoci ale i uškodit. S mládím u mě zároveň nechybí chuť zkoušet nové věci. Díky dosavadním zkušenostem v jiných obcích také vím, že vše může fungovat jinak, lépe. Zavazuje mne tedy spíše mé vnitřní přesvědčení než věk.

Jaké jsou vaše priority a hlavní vize v následujícím funkčním období? Co nového obyvatelům Francovy Lhoty nabídnete?

Ve funkčním období musíme hlavně dotáhnout do konce už rozjeté projekty, z nichž největším je Čistá řeka Bečva. Hlavní kroky tedy směřují k tomuto projektu, který bude mít v budoucnu vliv na chod obce. Z větších projektů nás čeká například oprava kulturního domu, rozšíření hřbitova či dodělání rozestavěné školy. Přitom chceme samozřejmě realizovat i menší věci. Pro mě osobně bude hodně důležité pokusit se vtáhnout do rozhodování, kam se bude ubírat Francova Lhota i lidi. Společně bychom si měli říct, jak by se měla obec rozvíjet. Je pro mě prioritní, aby lidé ve své vesnici rádi žili.

Máte nějaké vzory? Ať už politické, nepolitické?

Nedokážu říct konkrétní jméno. Snad jenom babička, která byla hrozně dobrý člověk a je pro mě celoživotní inspirací. Ráda se ale nechávám inspirovat lidmi, ať už z okolí či veřejného života. Hlavně jejich myšlenkami a postoji, hodnotami. Také v negativním smyslu, kdy si u některých lidí říkám, že takto rozhodně ne.

Podepsala se nová pozice i na vašem soukromí? Ovlivnilo to nějak váš soukromý život?

Tím, že jsem starostkou na plný úvazek, čtyřiadvacet hodin denně, tak to soukromý život určitě ovlivní. Zatím mě to nijak neomezuje, odděluji osobní život od pracovního. Podle mě dobrý manažer musí mít život vyvážený. K tomu, aby mohl fungovat, potřebuje mít dokonale vybalancované o­boje.

Jak relaxujete? Co například vyplňuje váš volný čas kromě starostování, předpokládám, že už ho máte velmi málo?

Ke svému životu potřebuji sport, kamarády, cestování, běžky, kolo, občas koncerty. Bez toho neumím fungovat, neužila bych si život naplno.