Moderní a vkusná expozice vznikla v budově bývalé mateřské školy. K vidění je tady chronologický průřez sklářskou výrobou, která od roku 1862 vznikal ve sklárně Charlotta v rukou místních sklářských mistrů.

Muzeum se stalo současně symbolickým poděkování všem karolinským sklářským generacím. „Karolinka byla vždy sklářská. Město je pro tento region symbolem skla," vyjádřila se starostka města Marie Chovanečková.

Kurátorkou expozice, která mapuje vývoj sklářského fenomenu na Horním Vsacku je Alena Podzemná. „Expozice má několik částí. Na panelech se je možné dočíst o historii sklářství v Karolince, o historii tohoto řemesla na Valašsku a na Moravě nebo o dějinách podnikatelské rodiny Reichů, která huť v dnešní Karolince založila," pověděla Podzemná.

Sklárna byla v minulosti známá především výrobou nápojového skla. Vyváženo bylo téměř do celého světa. V muzeu jsou proto k vidění také unikátní sklářské výrobky. Jako například malovaná souprava na pivo z roku 1862, či broušené soupravy ze stejného období.

V karolinské huti ale vznikaly i různé speciální postupy. Jde například o takzvanou tylčerovinu. „To znamená, že sklo se po vyfouknutí vsunulo do reliéfní formy, kterou vymyslel Emanuel Tylčer. Dělaly se z toho dýnka, což je vlastně speciálně upravené dno například sklenice. Na to měl Emanuel Tylčer patent," poznamenal bývalý ředitel karolinské huti Vlastimil Orság.

Při získávání exponátů spolupracovali realizátoři muzea s Muzeem regionu Valašsko. Kopie dobových dokumentů a cenné historické informace hledali ve Státním zemském archivu v Opavě. Samotné exponáty získalo muzeum od majitelů skláren a od místních sklářů. „Máme tady předměty od pamětníků z období zhruba před sto lety. Poskytli je i mnozí obyvatelé města," pověděla tajemnice městského úřadu Lenka Denkocy.

Součástí expozice je rovněž malý projekční sál. Jsou v něm k vidění obrazové dokumenty vznikající za doby fungování sklárny. Autorem konceptu výstavní části muzea sklářství je Karel Janča.

„Vsadili jsme na kontrast šera a světla, do kterého jsme exponáty umístili. Dali jsme jim tak vyniknout na protikladu tvrdého železa a křehkého skla. Připomíná to vlastně i výrobu či vznik skla. Pracuje se při tom s tvrdým materiálem a výsledkem je křehké sklo. Při výrobě je horko a nakonec je sklo studené. Kontrast na kontrast. Na kontrastech je prostě expozice vytvořena," vyjádřil se Janča.

Otevřením sklářského muzea ale práce na areálu nekončí. Kromě vzniku výtvarné galerie a knihovny se tu v budoucnu počítá se vznikem plenérového hlediště a jeviště. Fungovat by tu mohla také malá sklářská pec.

Muzeum sklářství v Karolince je pro návštěvníky otevřeno od pondělí do neděle vždy od 9 do 17 hodin.