K vidění bude na vsetínském zámku, kam si umělec v uvedený den přijde pro Cenu města Vsetína za rok 2021. Převezme ji z rukou vsetínského starosty Jiřího Růžičky během slavnostním setkání, které začíná v mramorovém sále v 17 hodin.

Součástí ocenění je i trofej v podobě skleněného objektu z optického skla, kterou již před více než dvaceti lety navrhl světově uznávaný sklářský umělec, vsetínský rodák Václav Cigler a kterou každoročně zhotovuje uznávaný sklářský výtvarník Jan Frydrych.

O sklo coby umělecký materiál se v posledních letech začal intenzivně zajímat i současný zmíněný aktuální nositel Ceny města Vsetína – místní rodák a sochař Miroslav Machala (nar. 1950).

„Navzdory omezením doby covidové začal spolupracovat s valašskomeziříčskou sklářskou školou a objevil sklo zcela nevídaným způsobem. Zbytkové kusy utaveného skla opracovává sochařskými postupy (odebíráním hmoty) a kombinuje sklo i s rozmanitými druhy kamene,“ přiblížila historička umění z Muzea regionu Valašsko Olga Méhešová.

Festival Valašský špalíček slaví v roce 2022 čtyřicátiny. Uskuteční se od středy 22. do soboty 25. června.
Legendární festival Valašský špalíček slaví letos čtyřicátiny, přípravy vrcholí

Podle jejích slov v rukou Miroslava Machaly vznikají velmi působivá až uhrančivá figurální díla, jejichž emotivní účinek je umocněný pronikáním světla skrze transparentní čiré či barevné sklo.

„Například cudné akty těhotných žen dojmou něhou, náznakem skrytého tajemstvím ještě nenarozeného života. Výtvarně kultivované, tvarově čisté, oproštěné až archetypální formy Machalových soch a objektů odkazují na autorovu podvědomou inspiraci přírodou, ale i pravěkými a starověkými kulturami,“ popsala Méhešová.

Miroslav Machala se svou nejnovější tvorbu rozhodl představit veřejnosti právě při slavnostním předání Ceny města Vsetína. Komorní výstavu instalovanou ve vsetínském zámku věnuje dvěma velkým tématům: zrodu a zániku.

„Do konceptu přitom zakomponoval i svůj milovaný a celoživotně inspirativní antický mýtus o Atlantidě. V první polovině osmdesátých let totiž podnikl dvě expedice do severozápadní Afriky a své poznatky i dobrodružné zážitky z cest zveřejnil v knize Atlantida na dosah?,“ připomněla historička umění.

Podle ní je snem Miroslava Machaly – sedmdesátníka s mladistvou duší dobrodruha – v hledání bájné Atlantidy pokračovat, a to nejen prostřednictvím vlastní umělecké tvorby, ale i zorganizováním další expedice.

Miroslav Machala je rodákem ze Vsetína. Absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, poté pracoval jako restaurátor historických kamenných soch.

Podílel se na barokním sousoší svatého Bernarda na Karlově mostě, vytvořil kopii renesančního portálu zámku v Hranicích na Moravě, pískovcové kopie renesančních arkád zámku v Hustopečích nad Bečvou či znak na bývalé radnici v Krásně nad Bečvou.

Vedle restaurování se sochař věnuje i volné plastice, mnohá jeho díla zdobí město Vsetín (např. plastika Hudba před nákupním střediskem ve Vsetíně – Rokytnici, sousoší Sluneční hodiny před základní školou v sídlišti Rokytnice, opěrná zeď u základní školy v sídlišti Sychrov, monolit Planetka na Dolním náměstí).

Miroslav Machala je také autorem několika pamětních desek a náhrobků osobností na Valašském Slavíně, čestném pohřebišti ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm – například folkloristy a primáše Zdeňka Kašpara, malíře Augustina Mervarta, vynálezce a odbojáře Josefa Sousedíka a také královny valašské lidové písně Jarmily Šulákové.