Znechucení, životní styl nebo nezájem? Každý se na koupání bez plavek dívá jinak. Zvědavost mi nedala. Řekl jsem si, že musím přijít na kloub tomuto fenoménu, a rovněž se zúčastnit první Valašské noci naháčů. Proto jsem po chvilce váhání šéfredaktorovi přikývl, že z akce napíši reportáž. Podmínkou bylo, abych na pár hodin ze sebe shodil veškeré svršky a ocitl se doslova v kůži naturisty.

Těžké nohy před vstupem bazénu

Pár metrů před bazénem ale počáteční nadšení vystřídaly kila studu, nohy těžkly a hledal jsem v hlavně jakoukoli výmluvu, jak se naháčům vyhnout. Nakonec jsem v sobě našel ještě krapet odvahy a vstoupil dovnitř.

V komplexu jsem se nejprve setkal s předním vyznavačem naturismu v České republice Ivo Žurkem, který byl zatím oblečen jako každý jiný, v plavkách. Nebylo totiž ještě osm hodin večer, kdy měla akce podle plánu začít. „Na ležení na pláži není vhodná doba, proto jsme zde. Taky jsem slyšel, že zdejší aquapark vyhrál cenu Bazén roku, tak jsem byl zvědavý. Musíme být všude první,“ řekl s úsměvem sympatický opálený sedmačtyřicetiletý naturista.

Podle jeho slov to není žádná úchylnost. To prý tvrdí jen zabedněnci. „Koupání bez plavek je svoboda ducha i těla. Kdo to vyzkoušel, většinou ho to už nepustí,“ říká Ivo Žurek z Býště u Hradce Králové.

Akce na bazénu by pořádal rád tradičně. „Pokud s tím bude vedení souhlasit a lidem se bude bazén líbit, chtěli bychom zde pořádat čtyři akce do roka,“ těší se.

Ve Zlínském kraji je podle něj vyznačeno jen pár míst na mapách naturistů. Například Ostrožská Nová Ves. Z Olomouckého kraje jsou to pak Hustopeče nad Bečvou.

První naháči

Po pár minutách nekonečného čekání už přece jenom obsadili areál první naháči. V rouše Adamově a Evině začínaly do bazénu skákat desítky lidí a mě vyschlo v hrdle. „Jde se na to,“ pomyslel jsem si.

Věci jsem si nechal v plavčíkárně, kde jsem tak měl možnost promluvit si s vedením bazénu i záchranáři. „Jsou to zákazníci jako každý jiný. Sám bych se ale bez plavek nekoupal. Snad někde jinde, ale ne doma,“ rozhlížel se vedoucí krytého bazénu Roman Král s tím, že z místních zatím nepřišel nikdo.

Nad nahotou se nepozastavovala ani plavčice Věra Musilová. „Jsme tu od toho, abychom dávali na lidi pozor a v případě potřeby zraněné ošetřili. Jako zdravotní sestra jsem se nahotou setkávala pořád,“ uvedla s úsměvem Musilová.

Orosený jsem vstoupil do bazénu. Všechno bylo téměř jako v jiný den. Mladí i staří, muži i ženy si užívali vířivky, řádili na tobogánu, v dětském bazénu, vytrvalci plavali v pětadvacetimetrovém bazénu nebo zašli do relaxačního centra do sauny. Akorát s jedním podstatným rozdílem, nikdo neměl plavky, jen občas ležérně přehozený ručník přes ohanbí.

Jedním z nich

Po pár tempech v bazénu a příjemným dotykům vody ve vířivce ze mě pár kilo počátečního studu opadlo a dal jsem se do řeči s přítomnými. Mezi nimi byl třeba Jarek Konečný z Olomouce. Zadovádět si přijel se svou ženou Simonou a dětmi. Nahý se začal koupat před zhruba deseti lety bez plavek na dovolené. Postupně k tomu svolila i jeho žena. „Raději chodíme ven. Míst je ale minimum a chybí nám tam stánky s občerstvením,“ postěžoval si.

Vířivku si užíval s kamarády i Michal Šimek z Kroměříže. „Je to super. Těšíme se na malování na tělo. Před pár týdny v Olomouci jsme vyhráli,“ zvolal Kroměřížák.

Za ostravské naturisty přijel Václav Cyr. „Máme to blízko. Jsme nejstarší skupina u nás, oficiálně jsme vznikli před dvaceti lety,“ chlubí se člen bezmála šesti set členné komunity.

Malování na kůži

Kromě dětských soutěží okořenil program aquazorbing a právě malování na tělo, při kterém vznikali nejrůznější barevné obrazce na nahých tělech přítomných dam, můžu i dětí. „Bude to chobotnice,“ prozradil například malý Mikoláš Polakovič z Prostějova. Autoři těch nejlepších si nakonec odnesli dřevěné valašky.

Organizátoři věří, že sobotní akce znamená započetí tradice koupaní bez plavek.

Předsudky nakonec vzaly za své

A konečný verdikt? Až na pár maličkostí jsou to lidé jako každý jiný.

Žádní satanisté nebo vyznavači jiného kultu. Prostě si jen rádi zaplavou bez plavek, jak je příroda stvořila.

S čistým svědomím můžu říct, že ani já jsem se nevyhnul okukování převážně ženského pohlaví.

Uhnout očima se zkrátka nedalo. Snad souhrou toho, že mezi přítomnými dámami nebyly žádné Miss Universe a chladivá voda byla dostatečným antiafrodiziakem jsem předešel obávaným nepříjemnostem.

Pár hodin nahý mezi naturisty mě sice nepřesvědčilo chodit na podobné akce v rouše Adamově, každopádně mi pomohlo zbavit se předsudků zakořeněných hluboko uvnitř křesťansky vychovaného těla a možná trochu i toho studu.