Vyhledávanou ambulanci bolesti uzavřela pandemie, opět otevřela letos v květnu. Zájem o její služby dokládá fakt, že hned v první den bylo pracoviště naplno vytížené.

„Aby se k nám pacient s akutními či chronickými problémy dostal, musí mít doporučení, žádanku od praktického lékaře, nebo odborného lékaře či neurologa,“ upozorňuje všeobecná sestra ambulance bolesti Iva Jajtnerová, která dva covidové roky strávila v odběrovém centru nemocnice.

Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně (Informační centrum) nově vedle klasických jízdních kol půjčuje také elektrokola.
Bez „šťávy“ nezůstanete. Elektrokolo lze nabít na desítkách míst v kraji

Vedou bolesti zad, uší a cévní problémy

Mezi problémy, které pacienty trápí a se kterými se na personál nejčastěji obrací, jsou bolesti zad, bolesti uší, nebo cévní problémy. V léčbě se nejčastěji jedná o cyklus 10 infuzí, kdy každý cyklus trvá přibližně hodinu a půl.

„Během jednoho dne jsme nyní schopní odbavit šestnáct osob, po poledni ještě na pracovišti děláme PCR odběry. Při plném provozu zvládneme denně až 27 pacientů,“ doplňuje druhá všeobecná sestra ambulance bolesti Renata Hoffmanová.

„Základ léčby může tvořit fyziologický roztok nebo prokainová infuze, spolu s dalšími lékařem ordinovanými léky,“ vysvětluje sestra Hoffmanová.

Během doby, kdy byla ambulance bolesti uzavřena, byla velká poptávka pacientů po infuzích, akutní případy řešil interní příjem.

„Nyní, když se ambulance rozjela téměř naplno, evidujeme markantní zájem. Lidé volají téměř neustále, chodí se ptát osobně na podmínky léčby,“ popisuje Iva Jajtnerová. Podle zdravotníků se na nemocnici obracejí lidé z celého Valašska.

Pracovníci Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka uvedli v pátek 3. června 2022 ve Lhotce nad Bečvou do provozu monitorovací stanici, která bude nepřetržitě sledovat kvalitu vody v řece Bečvě.
Nezávadnost vody v Bečvě pohlídají perloočky. Monitorovací stanice je ve Lhotce

Množství pacientů prodlužuje čekací dobu

Samozřejmě i zde platí přímá úměra, čím více je objednaných pacientů, tím delší je doba, než přijde člověk na řadu.

„V současné době je čekací doba přibližně čtrnáct dní a při plném provozu se může prodloužit,“ upozorňuje Renata Hoffmanová.

Kapacita ambulance bolesti meziříčské nemocnice je sedm lůžek a dvě zdravotní křesla. Tedy najednou až devět pacientů. Že by lůžko či křeslo nebylo obsazené, se podle zdravotníků stává jen málokdy. Zájem pacientů je obrovský.

„Nedílnou součástí léčebné terapie je i zpětná vazba pacientů. Cíleně se ptáme, zda jim terapie zabírá. Je to ale individuální. Někomu zabere ihned, někomu po třech sériích, někomu později. Téměř všichni ale následně cítí úlevu a ústup bolesti. Pokud nikoliv, přidáváme silnější lék od bolesti. Vše pod dohledem lékaře,“ dodává Hoffmanová.

Léčebný cyklus nejčastěji končí po desáté podané kapačce. Následně se pacient může znovu objednat zase až po půl roce od ukončení celého cyklu.

„Měsíčně máme zhruba sedmdesát pacientů, kdy skladba a věkové složení je velmi široké. Od mladých, kteří mají velmi často akutní problémy, po pacienty v důchodovém věku s chronickými obtížemi. Velmi různorodé je to i co se týče profesí, od dělnických po IT pracovníky,“ přibližuje Iva Jajtnerová.