Návštěvníci zde také uvidí část věnovanou regionální geografii a paleontologii. Další novinkou jsou takzvané planetární váhy.

Přeměna venkovních i vnitřních prostor hvězdárny byla provedena jako součást projektu Brána do vesmíru. Velkou proměnu zaznamenala také expozice v nejstarší budově areálu v historické Ballnerově hvězdárně. „Jsou zde umístěny přístroje, které byly používány v druhé polovině minulého století. Především pro registraci tepla, tlaku, vlhkosti, síly a směru větru a podobně. Jsou tam však třeba také ukázky meteorologických a stratosférických sond," pověděl ředitel valašskomeziříčské hvězdárny Libor Lenža.

Nejrozsáhlejší novinkou areálu je geopark nazvaný Jak vznikaly Karpaty. Velkoobjemové vzorky hornin tu představují vznik a geologickou historii západní části Karpat. V geoparku je pětatřicet skupin vzorků, z nichž vznik nejstarších hornin se datuje až do doby před 725 miliony lety.

Pozornost zaslouží také průřez planety Země. „Model má návštěvníkům pomoci představit si, jak je Země vlastně velká. A rovněž to, co o ní víme a jak hluboko jsme tu naši matičku Zemi navrtali," dodal Libor Lenža.