„Moravská galerie v Brně si u nás objednala koberec a pět gobelínů, které byly součástí interiéru vily Dušana Jurkoviče, kterou postavil v roce 1906 pod Císařským lesem v Žabovřeskách,“ vysvětlil ředitel manufaktury Jan Timotej Strýček s tím, že práce je o to složitější, že se žádný z originálů nedochoval.

Známý architekt, který je tvůrcem staveb v luhačovických lázních a v areálu na Pustevnách, vytvořil návrh koberce, výtvarným zpracováním a realizací všech textilních děl pak pověřil zakladatele meziříčské gobelínky Rudolfa Schlattauera.

Jurkovičova vila se v současné době mění na muzeum a umělecké textilie tady mají opět zaujmout své místo. Je nutné utkat jejich kopie. Tohoto úkolu se ale gobelínka zhostila dobře.

Informace čerpá zejména z odborných popisů, dobových fotografií a také snímků v různých časopisech.

„Přesto se náš postup podobá detektivce. Fotky jsou černobílé, barevné řešení tak musíme občas odvozovat od zachovalých nátěrů interiérových prvků,“ vylíčil Strýček.

O něco snadnější je zobrazení motivů. „Pampelišky nebo boží muka, jak je zachytil při toulkách valašskou přírodou, jsou naštěstí ve Schlattauerově tvorbě často se opakujícím motivem. Takže jsme je převzali z dochovaných děl a barevně přizpůsobili interiéru Jurkovičovy vily,“ řekl Strýček.

Jako jediný z objednané kolekce je dokončen modrý koberec s červenou dekorativní kresbou. Je výsledkem spolupráce projektujícího architekta a kunsthistoriků Moravské galerie. Cennými poznatky přispěla i gobelínová manufaktura, jež má s realizacemi výtvarných předloh svého zakladatele bohaté zkušenosti.

Dušan Jurkovič žil se svou rodinou v brněnské vile téměř třináct let. V březnu roku 1919 dům prodal a odstěhoval se do Bratislavy. Moravská galerie v Brně unikátní památku získala v roce 2006.

Vila má být zpřístupněna koncem letošního roku. „V domě vznikne Centrum Dušana Jurkoviče, v němž bude mít místo i stálá expozice mapující život a dílo tohoto proslulého architekta. Včetně gobelínů,“ přiblížila mluvčí Moravské galerie v Brně Lenka Vodičková.

Projekt je financován z takzvaných Norských fondů. Stát bude téměř pětatřicet milionů korun. „Třicet milionů z této částky připadne na rehabilitaci areálu a zbytek na stálou expozici a studijní centrum,“ uvedla Vodičková.

Čtěte také:

názor Alexandry Buršíkové Schlattauer a Jurkovič