Panorama Valašského Meziříčí, po staletí určované dominantou farního kostela a městskými hradbami, doznalo největších změn až ve dvacátém století a teprve za první republiky se poprvé rozrostlo za hranice hradeb pobořených v předchozím století. Nové čtvrtě rodinných domků vyrůstaly v okrajových částech města, zatímco do vzhledu historického jádra zasáhli především architekti spjatí se zdejší dřevařskou školou, ať už to byl ve 20. letech Josef Místecký, či v letech třicátých Bohumír Kupka. Těžká léta 2. světové války slibný rozvoj města zbrzdila, Únorový převrat pak s sebou přinesl i zcela novou koncepci budování města, opřenou o rozvoj průmyslu. V 50. letech proto poprvé, ač zatím nenásilně, začínají do vzhledu města promlouvat sídliště, dle platného územního plánu dosud uměřená, s výškovou zástavbou nepřesahující pět podlaží. Od šedesátých let je však bohužel vše jinak a staletími střežená malebnost města nenávratně mizí za hradbou panelových sídlišť, jejichž výstavba si vyžádala dalekosáhlé asanace i v těsné blízkosti historického jádra. Poslední ranou se stala stavba silničního průtahu městem v 70. letech a na něj navazující estakády v příštím desetiletí, jíž padlo za oběť celé historické jádro městečka Krásno. Po roce 1989 sice došlo k vyhlášení historických domů v centru města kulturními památkami, jinak však město vstoupilo do své nové éry poněkud rozpačitě…

Tyto i jiné „Proměny Valašského Meziříčí" dokumentuje stejnojmenná výstava v zámku Kinských, kterou můžete navštívit od 4. července do 29. září. Na historických mapách, kresbách a malbách se seznámíte s dobami dávno minulými, za práh nového tisíciletí, k vizi města jednadvacátého století, vás naopak přenesou modely a vizualizace Ing. arch. Zdeňka Trefila, který se svému rodišti věnoval v řadě studií a urbánních projektů. Výstavu provází i architektonické procházky městem, které probíhají každou středu od 10:00 hodin od 3. července do 25. září.

Meziříčské Benátky očima Jiřího Boudy.

Autor: Ivana Martišková, historička MRV ve Valašském Meziříčí