Kontroverzní návrh zákona nahrává podle strážníků zejména neukázněným řidičům

„Mimo jiné také obsahuje odstavec, který strážníkům povoluje působit pouze v jejich domovské obci či městě,“ vysvětlil ředitel rožnovských strážců pořádku Daniel Vašut.

Podle něj tím budou na druhou kolej odstaveny menší obce, které si vlastní obecní policii nemůžou dovolit financovat. A ze stejného důvodu nebude moci pokračovat ani dosavadní úspěšná spolupráce, v rámci které rožnovští strážníci pomáhali například s udržováním veřejného pořádku nebo měřili dodržování předepsané rychlosti právě v Zubří či v Dolní Bečvě.

Znění novely se nelíbí ani starostovi Dolní Bečvy Pavlu Manovi. „Byla by určitě škoda, kdyby byla v této podobě přijata,“ připustil Mana. Podle jeho slov by jej to ale vůbec nepřekvapilo. „Bohužel jsou mezi politiky stále takoví, kteří jsou přesvědčeni, že například na měření rychlosti se obce obohacují,“ rozčiloval se starosta. S tím, že Dolní Bečva naopak za služby strážníků platí. „Nemáme z toho vůbec nic. Ale v obci je bezpečněji. Pokud návrh zákona projde, bude podle mého třeba posílit úlohu státní policie, vybavit ji větším množstvím radarů,“ mínil Mana.

Kromě omezení územní působnosti se strážníkům nelíbí ani způsob jakým je v novele upraveno právě měření rychlosti. Místo, kde budou moci strážníci měřit, jim musí nejprve určit státní policie. Měřený úsek bude muset být navíc viditelně označen dopravními značkami začátek a konec měřeného úseku. „To je klasický způsob, jak nahrát neukázněným řidičům,“ rozčiloval se šéf rožnovských strážníků Daniel Vašut. Piráti silnic si tak podle něj mohou být stoprocentně jisti, že pokud v obci či městě nenarazí na dopravní značku „měření rychlosti“, nepotkají ani strážníka s radarem. „To bude pravděpodobně svádět k nedodržování dovolené rychlosti,“ konstatoval Vašut.

Podle jeho mínění, je za zněním novely zákona lobbing ze strany neukázněných šoférů. „Pokud projde ve stávajícím znění, bude tím zesměšněna práce všech osmi tisícovek městských strážníků ve státě,“ neskrýval rozhořčení Vašut.

Označování měřených úseků nepovažuje za rozumné ani ředitel strážníků ve Valašském Meziříčí Jan Camfrla. „Nebylo by to šťastné řešení, spíše jen ztráta času i peněž,“ komentoval Camfrla. Podle jeho slov by takové nařízení mělo význam, pokud by označovalo úsek, který je sledován takzvaným stacionárním radarem. „Ten my ale vůbec nevyužíváme,“ dodal Camfrla. Podle jeho slov není měření v žádném případě o výběru peněz. „Radar jsme vždy využívali například u škol nebo autobusových zastávek. Šlo vždy o bezpečnost lidí,“ zdůraznil šéf meziříčských strážníků.

Spolupráce se státní policií by mu nevadila. „Už nyní s kolegy konzultujeme místa, kde budeme měřit, abychom se na jednom místě třeba nepotkali,“ vysvětlil Camfrla.

Jak nakonec bude novelizovaný zákon vypadat, bude jasné až po schválení parlamentem i senátem a podpisu prezidenta republiky. „Uvidíme, v jaké formě to projde,“ uzavřel Camfrla.