Databáze vzniká na podnět rožnovského Domova Kamarád. „V Rožnově je čím se chlubit. Ale turisté s omezenou mobilitou nevědí, kde bez obtíží nakoupit, navštívit zajímavé místo či kam zajít na toaletu," zdůvodnil snahu místopředseda sdružení Domov Kamarád Petr Jelínek.
Rožnov má podle něj výhodu, že není historickým sídlem, které by mělo omezení při rekonstrukci například na bezbariérové vstupy. I chodníky jsou podle Jelínka relativně dobré. „Je ale třeba si uvědomit, že nejde jen o vozíčkáře. Mezi lidmi se sníženou pohyblivostí jsou maminky s kočárky, staří lidé, nevidomí, špatně chodící," zdůraznil Jelínek.
Přímo do ulic města se vydaly mapovat schůdná a neschůdná místa dvě desítky studentů Gymnázia Rožnov. Zkoumaly přístupnost restaurací, bankomatů, sportovišť a kulturních zařízení, lékáren a míst zajímavých pro turisty. Výsledkem jejich snažení bude zmiňovaná databáze na webu města.
Ve Valašském Meziříčí se do podobného průzkumu pustili zhruba před rokem. „Kontrolou prošly úřady, banky, školy, kulturní, sportovní i zdravotnická zařízení, nádraží, sakrální stavby i obchodní centra," připomněla mluvčí radnice Renata Votrubová.
V minulém týdnu nad výsledky debatovali zástupci města s lidmi z veřejných institucí a hledali společně řešení. „Bariéry se netýkají jenom lidí s postižením, ale také seniorů, matek s kočárky a lidí po úrazu. Řádově jde o stovky lidí, kteří si nemohou vyřídit své záležitosti nebo se účastnit různých akcí, protože se do budov nedostanou," zdůraznila Alena Střítezská z odboru regionálního rozvoje a územního plánování.
Odstranění překážek často brání technické důvody nebo památková péče. „Přesto lze hledat kompromis, ať už jde o mobilní rampy, zábradlí nebo dorozumívací zařízení při vstupu k přivolání obsluhy," doplnila Střítezská.
Radnice nyní připravuje elektronickou interaktivní mapu bariér. Během dvou měsíců bude na webových stránkách města. Lidé v ní najdou veřejná zařízení a zjistí, zda a jak jsou bezbariérová.
