Telemetrický obojek měl dvojitý mechanismus umožňující jeho odepnutí.

„Medvědice musela tuto část zařízení systematicky ničit, až se obojek odepnul. Není vyloučené, že k významnému poškození mohlo dojít i během medvědí říje nebo v souboji,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Sledování šelmy naplánované na dva roky tak skončilo už po pěti měsících. Navzdory krátkému času však vědci a ochranáři získali hodnotné údaje. „Díky telemetrickému sledování jsme se mohli přesvědčit, že zprvu málo plachá medvědice změnila vzorce chování a lidem se začala postupně spíše vyhýbat,“ řekl Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.

Na malinách a medu

Vědci data z obojku v létě v terénu zpětně ověřovali. Díky tomu ví, že převážnou část tohoto období trávila Ema vyhledáváním rostlinné potravy, kterou představovaly dozrávající maliny a ostružiny v zarůstajících plochách po dřívějších těžbách dřeva. Dvakrát během posledních tří měsíců sledování ale medvědice způsobila škodu také na nezabezpečených včelích úlech na slovenské i moravské straně pohoří.

Mapa znázorňující pohyb telemetricky sledované medvědice od 9. července do 8. září 2019.

Mapa znázorňující pohyb telemetricky sledované medvědice od 9. července do 8. září 2019. Zdroj: Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity Brno

Zjištěné poznatky využijí odborníci v připravovaném plánu péče o medvěda hnědého, který má přinést návrhy řešení různých situací při soužití s těmito kriticky ohroženými šelmami.

„Komunikujeme s chovateli hospodářských zvířat i včel, jak si lépe zabezpečovat svá chovatelská zařízení a kde získat finanční podporu. Jak nám ukázala nejen medvědice Ema, ale i další medvědi, kteří se v poslední době na našem území pohybují, šelmy způsobují škody většinou na nedostatečně zabezpečených zvířatech a včelstvech, navíc poměrně často uprostřed rozsáhlých lesních komplexů,“ poznamenal Václav Tomášek.

Ochránci uvítají informace

Pro území chráněné krajinné oblasti Beskydy zřídila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR telefonní číslo 731 568 413, na které je možné hlásit škody, způsobené velkými šelmami (medvěd, vlk, rys). Ochránci přírody také uvítají, když je veřejnost bude o výskytu velkých šelem informovat, i když zrovna nezpůsobí škodu. Pozorování je možné zasílat na stopy@selmy.cz nebo na beskydy@nature.cz.

„Medvědi jsou chytré a obratné šelmy. Případy ztrát telemetrických obojků jsou velmi časté při monitoringu medvědů. Je těžké předvídat a předem ovlivnit tyto situace,“ říká Tomasz Zwijacz-Kozica, expert na telemetrii medvědů z polského Tatranského národního parku, který zapůjčil obojek pro medvědici Emu.

Kraj proplácí na škodách způsobených chráněnými živočichy stovky tisíc korun

Škody způsobené zvláště chráněnými živočichy hradí poškozeným ze zákona stát. V případě Zlínského kraje je prostředníkem krajský úřad. Vloni takto proplatil celkem 649 990 korun: za škody způsobené vydrou 265 322 korun, bobrem 184 523 korun, medvědem 170 345 korun a vlkem 29 800 korun.

Například letos v září proplácel zlínský Krajský úřad škody třem poškozeným. U medvěda šlo v jednom případě o škody na včelách a včelařském vybavení ve výši 16 tisíc korun, ve druhém na pěti koních ve výši přesahující 17 tisíc korun. Vlk způsobil škody na jedné ovci a jedné koze za 5 250 korun.

Žadatel o náhradu škody musí svoji žádost podat na krajský úřad do deseti dnů od zjištění škody společně se stanoviskem příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je obec s rozšířenou působností. V případě, že ke škodě došlo na území chráněné krajinné oblasti, je orgánem ochrany přírody Agentura ochrany přírody a krajiny. Pokud byla škoda způsobená na zvířatech, musí žadatel současně dodat i protokol o ohledání veterinárním lékařem.