Máte dvouleté dítě? Do školky s ním, je-li kam

Ty jsi ještě doma s Péťou? Vždyť už mu byly tři. Ptá se mladá maminka své známé. A ta odpovídá: „Nebyla bych, ale nemám školku.“ Svědkem takového rozhovoru by mohl být každý obyvatel většího českého města nebo satelitu. Martina Křečková by mohla vyprávět. Její Apolence byly tři roky v lednu. „Školku jsem začala shánět loni na podzim.

Obvolala jsem nebo navštívila 36 mateřinek a všude pro mne měli zamítavou odpověď,“ vypráví obyvatelka středočeské vesničky. Psala hejtmanu Rathovi, ministru práce a sociálních věcí Šimerkovi, politikům i úředníkům. Všude ji zdvořile odbyli větou, že je to věc obce, kde bydlí a která je zřizovatelem mateřských škol. Paní Martina byla nakonec ochotna vozit dcerku až 40 kilometrů od jejich bydliště. Ani to ale nestačilo. Aby nepřišla o zaměstnání, musela sehnat chůvu. „Na její plat šla víc než polovina toho mého,“ svěřila se. Až po dvou měsících se na ni usmálo štěstí, když Apolenku vzali v nedalekém zařízení v Týnci nad Sázavou, kde platí tisícovku měsíčně.

Systémové řešení

V budoucnu by mohlo být hůř. Ministerstvo školství totiž připravilo do vlády materiál, kterým reaguje na vládní usnesení z loňského března. To ji uložilo zpracovat návrh systémového řešení agendy denní péče o děti do doby nástupu povinné školní docházky. Což ministerstvo učinilo v lednu. „Jako nejlepší variantu jsme předložili posunutí věkové hranice pro přijímání dětí do mateřských škol na 2 roky, ale současně jsme upozornili, že k takovému kroku je nutné vytvořit podmínky, což by znamenalo zvýšení výdajů státního rozpočtu o několik miliard,“ sdělila mluvčí resortu Kateřina Böhmová.

Tento postup nyní ministerstvo rozpracovalo a v pondělí předložilo vládě. Hlavním argumentem ministryně Miroslavy Kopicové je umožnit maminkám co nejkomfortnější návrat do zaměstnání. Tedy nabídnout jim kvalitní péči o dítě po část dne. Už dnes totiž čtvrtina všech dvouletých capartů do školek chodí, ale jen na základě výjimky, o kterou musejí rodiče požádat.

Kopicová ale zároveň upozorňuje, že v době krize na podobné řešení nejsou ve státním rozpočtu potřebné dvě miliardy.

Nejsou peníze

Mladým rodičům jsou pak podobné koncepce na nic. Ve sněmovně totiž neprošel ani prorodinný Nečasův balíček, který počítal jednak s daňovými úlevami pro zaměstnavatele, kteří budou nabízet zkrácené úvazky, jednak s tzv. sousedskou výpomocí. Ta se měla stát volnou živností a maminky by si mohly k výchově vlastního dítěte přibrat ještě čtyři další, Za to by si vydělaly maximálně dvacet tisíc korun. Jenže tenhle koncept se nelíbil sociálním demokratům, kteří upozorňovali na možná rizika nekvalifikova­né péče.

Za ministerský návrh na uzákonění možnosti návštěvy MŠ od dvou let se staví i profesorka Milada Rabušicová z Ústavu pedagogických věd FF Masarykovy univerzity. „Integrovaná mateřská škola pro děti od 2 do 6 let umožňuje skloubit zařízení výchovně vzdělávací se zařízením sociálních služeb péče o dítě a splňuje všechny nároky, které jsou v současné teorii předškolní pedagogiky kladeny, tedy přirozené prostředí v různověkých kolektivech blížící se rodinné situaci, odstranění traumat z přestupů z jednoho prostředí do jiného, pevnější a dlouhodobější vazby na pedagogy, kloubení hravých a učebních činností,“ soudí Rabušicová.

Teorie je ale praxi často na míle vzdálená. V MŠ Pohádka v Kutné Hoře například letos mohli přijmout jen 17 dětí ze 64 přihlášených. „Máme kapacity zcela plné. Přednost dáváme předškolákům. Vůbec si nedovedu představit, že bychom museli přijímat i dvouleté děti,“ řekla Deníku její ředitelka Zdeňka Slavíčková. Jaké navrhuje řešení? „Maminky by jistě kvůli možnosti návrat do práce ocenily, kdyby fungovaly jesle, které k dispozici nejsou. Jejich plošné rušení byla chyba,“ míní Slavíčková. Podle ní i proto, že právě mezi dvouletým a tříletým dítětem je velký rozdíl, přímo vývojový skok.